úterý 31. května 2011

31.5.


Děsí mě dojem, že nepatřim ani k tomu kdo taky nikam nepatří. Možná už nepatřim nikam ani kam sem si myslela že jo. Možná jsem vážně člověk, co musí bejt na cestě. cesta je důležitější než cíl. Jsem mimozemšťan. Jsem kosmopolita co nikde nebyl. Jsem pasažér proplouvající životem, kterej ubíhá jako ta cesta, mě pod rukama a nechce se zastavit. A ani nezastaví. Nikdy. Možná proto, že nemám dobrej příklad, nemůžu započít něco, co by neskončilo tragédií. Možná jsme prostě jen angličan v New Yorku…

neděle 29. května 2011

29.5.2011

Zítra mám tu zkozšku tak není čas psát. Není prakticky ani čas se učit:D Rozhodla jsem se - pojedu...

čtvrtek 26. května 2011

Pasažér

Jsem pasažér
pasažér životem
se svým tygrem
co jezdí se mnou
nemá obojek
a děsí lidi
mě ne
je to můj osobní tygr
žádný překvapení
hodnota zničení se
blíží se kosmickou rychlostí
jako když jíš piškot
rozervaný fotky
kočka
čtyři malý
dvě ztracený
skrytý světu
ve svým vlastním
jsem tu
pro tebe
abys mi nepsal
protože zapomínáš
mučí mě to
jsem jen pasažér
píšeš že rád bys psal
ale že zapomínáš
zapomeneš napsat
zapomeneš na mě?
čemu mám věřit a co si myslet
jsi taky
nikam nepatřící pasažér
jako já

26.5.

Má mi přijít dopis. Aspoň to někdo říkal...tohle znám. Vždycky to řikal a přišel mi jeden. Teď mi to tvrdí už od Vánoc. Prý se z něj dozvim z čeho má strach... Bůh ví jestli to už poslal...
Teče mi krev z nosu.Venku je vítr a já pojedu proti tři kilometry na kole a pak se to otočí protože Murphyho zákony fungují nejlíp. Těším se až budu mít po tý zoušce v pondělí a až bude po autoškole. Nejde mi to.A bylo by mi fuk že mi to nejde kdyby se furt někdo neptal...

úterý 24. května 2011

24.5. 2 část


Nesnáším ten pocit, kdy mám dojem, že mě někdo ovládá, mě nebo můj život. Kdy mi někdo říká, co mám nebo nemám dělat, co bych měla dělat a co nemůžu protože…Nevidím důvod nevyzkoušet věci, který chci ať se stane cokoli. Každý může dělat, co chce pokud je schopný a dost silný nést následky. Je pravda, že já pořád nevím jestli chci ale zase na druhou stranu jsou záležitosti, které se prostě nemusí stát.
A pak nesnáším když se mi někdo neozývá… zvlášť když vim, že  že ví že to chci. .

A teď tady kecám a kecám...
ten jediný tě vynese až k mrakům...

a neuvřitelně se mi líbí ty šaty

smutnej a zničenej pozemšťan v jinym světě...bez kompu bez budíku a bez palubních zbraní, píšu si do deníku, že pořád letím za ním...
ta kuna se mi taky líbí

24.5.

V poslední době nemám mnoho času psát - zkoušky a autoškola... nemám čas sptá nejen na blog ale i svoje osobní věci. Za chvilku půjdu na vodnici tak třeba mě něco napadne:) Večer se ozvu

pondělí 23. května 2011

23.5.


Jako vždycky mě v noci napadla skvělá myšlenka a s domněním, že si to budu určitě pamatovat, jsem už ráno nevěděla, co to bylo. . Trochu mě to mrzí protože si matně pamatuju že to byla fakt pecka. No konec samochvály:D
Nic nového se neděje, v autoškole mi to moc nejde. Nebo takovej průměr.
Dneska jedna písnička, která asi není moc známá ale o to je krásnější, já ji znám z desky od Nicka Cavea

pátek 20. května 2011

A je to tady!!

Tak a je to tady, situace, kterou očekávám od Vánoc a který jsem se chtěla vyhnout. Nikdy nevěřte chlapovi když říká, že mu něco nevadí, protože dřív či později začne. Nesnáším když mi někdo řiká co mám dělat, dává ultimáta anebo podmínky. Nevím jak mám reagovat a co mám dělat. A ještě mi udělá bordel v plánech.... Ach jo...

Jo a do neděle tu nejsem. 

neděle 15. května 2011

15.5.

5.8.2010 jsi mi napsal: Jo nikam nepatříme, to máme společný.// Spojitost mi došla až teď..

Na tvůrčím psaní v nácviku na automatický psnaí jsem napsala toto:

Na ten pocit že nikam nepatřim jednou dojedu. Nejhorší je, že to není ani tak pocit, ale pravda. Nepatřím nikam.Nikam a k nikomu. Každý má něco nebo někoho, ale já tam prostě nepatřím. Je mi to jedno jak co bude a jak co skončí.Nepatřit je můj úděl. Můžu patřit pouze k někomu kdo taky nikam nepatří. A ten někdo třeba bude vědět, že nepatří.Co ja vím, ale já to budu cejtit. Nevim z čeho se můj pocit odvíjí a nevim proč a jak a jestli se to změní nebo nezmění. Každej den bych chodila na hřbitov a psala si a mám i nápad ale teď nevim nic. Píšu protože se mi třeba nechce ale je to jedinej způsob jak ze sebe něco shodit. Škola mi nevadí ale timhle se odreaguju. Potřebuju práci, chci tvořit a pomáhat jinejm, chci aby někdo oceňoval, co dělám, ne jen sedět doma na zadku. To dělám celý život a nemám z toho už dobrej pocit, nudí mě to, je mi jedno že nemám prostředky ale chci něco dělat.Cokoliv za barem u pásu kdekoliv ale chci. Mám před sebou jen povinnosti ale nic víc. Chci psát, psát pro něco někam aby to lidi četli, chci cokoliv a ne už jenom si napsat něco do wordu a pak se tím leda tak kochat sama. Ani s nekochám protože když něco dopíšu tak se mi to nelíbí pak už potom. 10.10.2010

15.5.2011

V poslední době nemám moc dobrou náladu a tak jak už odedávna hledam rozptýlení v pohádkách. České jsou samozřejmě ty nejhezčí a až v poslední době mi si všímám jak pěkný mají hudební doprovod.
První je Jiřík ze Zlatovlásky

Druhou je vypravěč z Prince a večernice, méně známá písnička

A Helena s Václavem
Tam kde je srdce a jeho nejbližší okolí:)

středa 11. května 2011

Nový cyklus:D

Začala jsme po cyklu DOPISY psát novou věc - jmenuje se MUŽI MÉHO ŽIVOTA. Zatím jen pro ukázku, není to finální verze. Připomínky, kritiky a komentáře beru v potaz:)


Když mi bylo pět, byla jsem neuvěřitelně zamilovaná do Kuby. Měl pronikavě modré oči, hnědé vlasy a vysokou atletickou postavu (asi 120cm). Chodili jsme spolu do školky. Bohužel on chodil mezi větší děti, poněvadž byl o rok starší. Vždycky si bral plastová zvířátka, která jsem chtěla já, ale u něj mi to nevadilo. Spokojila jsem se s plachým pohledem na něj.  Bohužel později mi začalo docházet, že on ze mě není zdaleka tak vedle a že na zvířátka a pusu za domečkem můžu leda tak zapomenout. Do školky jsem naštěstí chodila jen půl roku, takže můj románek neměl dlouhého trvání. Největší vztek jsem na něj kupodivu neměla proto, že jsem mu byla šumafuk, ale proto, že necitelně třískal s plastikovými zvířátky. Proto jsem se rozhodla, že už ho milovat nebudu a na základní škole už jsem ho nemilovala vůbec a nakonec to byl on, kdo utřel, když o mě projevil zájem jeho kamarád Olda.

11.5.

Koukám že mi to tu nějak upadá. Návštěvnost se zmenšuje, některé kategorie vůbec strádají (například móda - ale když není modelka tak je to průšvih:D) Nějak není o čem psát, čekají mě zkoušky takže se musím věnovat spíše dějinám a podobným věcem:/

úterý 10. května 2011

Watchtower


Outside in the distance
 A wildcat did growl,
 Two riders were approaching,
 The wind began to howl...

Týdenní přehled 3.5. - 10. 5. 2011


Poslouchám: DG 307
Čtu: Mystéria temné luny od Demetry Georgeové
Viděla jsem: sex ve městě
Na co nezapomenu: jízdy - nešlo mi to:/ a pár dalších událostí, bohužel negativních
Co mě zaujalo/ co se mi líbí: krásný počasí:)

Přišel

Jedna noční, psala jsem to dneska v noci když jsem nemohla spát. Kdo ví tak ví. Konec jsem trochu poupravila, aby nebyl tak průhledný....

A pak už si jen řikám, kdy si pro mě konečně přijde.
Kdo?
Kdokoliv. Třeba ďábel.
Zakroutil hlavou.
To je to tak hrozný?
Ještě horší.
Proč?
Nevim, kdybych to věděla, něco bych změnila. Stejně nebudu moct spát.
Odešel.
Ona taky. Domů.
Lehla si do postele. Bylo pozdě.
Najednou stál u ní.
Jsem tady. Jak jste si přála.
Otevřela oči dokořán. Stál tam.
Kam půjdem?
Kam jen budete chtít.
Odešla s ním tmavou nocí pryč. Ani nevěděla, že šla. Ráno se vzbudila.
On tam nebyl. A všichni byli taky pryč.

pondělí 9. května 2011

Wiliam Blake - Tiger

 Dneska moje nejoblíbenější z nejoblíbenějších - Tygr Wiliama Blakea. Doporučuji přečíst si i originál anglicky a poslechnout si písničku od DG 307.

TYGR


Tygře, tygře planoucí,
Lesem černým za noci,
Čí ruka nesmrtelná
Stvořila krásu tak děsivou? Kde oheň tvých očí plál?
U nebe či v jícnu skal?
Kdo na křídlech dal se v let
A trouf si pro něj doletět?
Čípak um a čí síla
Srdce tvé oživila?
A když to srdce začlo bít,
Kdo nebál se je uchopit?
Kdo do pece tvůj mozek dal?
A kladivem tě vykoval?
Na kovadlinu když tě nes,
Kdo nepocítil hrůzný děs?
Když hvězdy seslaly houf střel,
Pláč deště vesmír pozastřel,
Zda usmál se nad dílem svým?
Beránka tvůrce byl tvůrcem tvým?
Tygře, tygře planoucí,
Lesem černým za noci,
Čí ruka nesmrtelná
Tvou hrůznou krásu stvořila?



neděle 8. května 2011

Pro dnešek

Ani nemám žádnou depresivní náladu jenom spíš chuť na tuhle písničku. Myslím, že je naprosto úchvatná jako tahle kapela, které jsem ochotná odpustit i tu němčinu, kterou ve zpívaný podobě naprosto nesnášim. Díky bohu tohle je anglicky:)

8.5.


Ano, vím, včera nebyla otázka ani článek ani báseň ani ťuk prostě. Nemám vůbec náladu psát. Protože jedna osoba co mohla, to zkazila. Není nic nového. Je večer, já jsem jako klasicky sama. . už je dost pozdě na to, aby si se mnou někdo chtěl povídat i přesto, že já jsem noční duše a zrovna v noci si chci povídat nejvíc. Asi bych měla najít stejného tragéda jako jsem já, aby si se mnou v noci povídal.

V poslední době přemýšlím, že už je asi čas na odpuštění, jenom zase nevím zdali o to ještě stojí. Asi to víc řešit nebudu, protože zase dojdu k názoru, že ještě ten čas není. Stejně mě to o prázdninách nemine, takže je dost možný, že se budu muset rozhodovat z minuty na minutu.


Všem kdo mají dneska narozeniny přeju vše nejlepší. Ale tobě nejvíc!:)

sobota 7. května 2011

Otázka pro dnešní den č. 13

co je láska?

7.5. EGO článek

Bude mi dvacet, u postele mam brejle jakoby mi bylo už šedesát a flašku vody se šťávou. V mým bordelu na stole se nevyzná nikdo kromě mě a mně to úplně vyhovuje. I přes všechny věci který tu mam je tam pořád větší pořádek než mam v životě.

Můj život není nijak extra, v životě jsme nikomu nepomohla tak, aby to něco změnilo, občas mám klasický pocit méněcennosti a zbytečnosti. Možná jen, že ho mám trochu víc než ostatní. Jsem mírný alkoholik, těžký schizofrenik, ulhaný srab. Jsem chudá madam la serpente. Jsem někdo, koho není zapotřebí i když občas někdo z milosti říká, že ano. Nezachraňuju životy, dokonce neumím zachránit ani sama sebe. Neumím ani dělat správný věci a věci, co se mají. Já vlastně neumím nic. Jako že motýl se stává neviditelným člověkem když prší tak já se stávám viditelnou troskou v průběhu postupujícího života. Jsem úchyl, který kouká na ruce a na boty (u mužů na první zmiňované, na boty všem).  Jsem blázen, co neumí značky a jezdí instinktivně, na přednosti radši úplně zastavuju. Jsem člověk terej neumí zdolat vzdálenost ve strachu, že by se dozvěděl pravdu. .


Líbí se mi její šaty a hlavně její potkaní děti...

pátek 6. května 2011

6.5.


V polední době mám nějakou tvůrčí krizi. Sice je pravda, že jsem začala nový cyklus s názvem Dopisy, ale nevím jestli je to zrovna to, co bych chtěla zveřejňovat. Pokud by to někdo rozebíral ve škole, asi by to nazval intimní milostnou poezií (přesně výraz, který jsem vždycky nesnášela). Navíc se to moc nehodí do sborníků s mojí perverzní a úchylnou tvorbou. Takže teď nastává situace, že vlastně nemám co zveřejňovat i přesto, že jsem se konečně rozhodla, že budu. Tímto si docela protiřečím, ale už mě je to asi jedno. Zase v něčem lítám a vůbec nevím jak to dopadne. . 

PS. Všem kdo mají narozeniny přeju všechno nej:) Ale tobě nejvíc:)

Otázka pro dnešní den č. 12

zima X léto?

středa 4. května 2011

4.5.


V poslední době nemám žádnou inspiraci na psaní o něčem konstruktivním. Nic mě nenapadá a ani nemám žádný divný myšlenky, který by stály za zaznamenání.  Možná to dělá to zkouškový, není čas anebo jsem zase jenom začala přemýšlet o věcech, o kterých bych neměla ani omylem ale nejde to ovlivnit. Můžu jen počítat dny a čekat…

Otázka pro dnešní den č. 10.

Co je to nevěra?

pondělí 2. května 2011

Protože dneska

je přesně takovejhle den...

Týdenní přehled 25.4 - 2.5. 2011


Poslouchám: Dášu Vokatou
Čtu: zápisky ke zkouškám:(
Viděla jsem: Případy detektiva Murdocha, díl Břichomluvec a líbilo se mi to moc
Na co nezapomenu: na čajku a na jízdy
Co mě zaujalo/ co se mi líbí: ani nevim tento týden:)

Mým kouřícím přátelům

Terce a Terce a Lukášům:)

V dýmu kouře
s přáteli
piju čaj
ozývají se hlasy
tepová frekvence
stoupá
vidim co bude
při tónu kytary
zahaleni kouřem
žijeme jak se dá


obrázek je z http://www.dymky-vodni.eu/

Třeba Ti to pomuže se rozhodnout...


Afriky volání
vábí Tvé srdce
tam kde slunce pálí
říká Ti ,Pojď,
tmavá kůže
potřebuje tvou pomoc
a slunce říká
Pojď
africká země
volá všechny
kohokoliv
kdokoliv
změň svět



obrázek je z http://linkuj.cz/?id=show&viewnr=4&typ=0&par=25925