čtvrtek 28. dubna 2011

Ničeho nelituju. Ničeho nelituju?!


Kolik lidí z nás používá tuto frázi? Nebo ještě líp: nikdy jsem ničeho nelitoval/a. Vážně  každý, kdo to, říká myslí vážně? Opravdu nikdy ničeho nelitoval? Není to pouze hrdost co nám brání připustit si lítost? U mě ano. Stokrát lituju toho, že mě kdysi někdo podvedl a do nedávné doby bych to nikdy nepřiznala, ale teď ano. Lituju toho a mrzí mě to. Jen hrdost mi nedovolovala přiznat si to. Nevím zdali se něco změnilo nebo dokonce zlepšilo, ale určitý posun to je, jen doufám že ne retrospektivní.

Otázka pro dnešní den č. 5.

Proč maj lidi děti?

(v případě chytré odpovědi: protože chtějí, nastává otázka: proč je chtějí?)

středa 27. dubna 2011

Nevěra


Stokrát přetřásaná otázka: co už je nevěra a co ještě ne? Říká se, že ve vztahu je nevěra to, co už by sám ten druhý neudělal. Ale je to vážně tak? Kdo je tak tolerantní, aby cokoliv, co by sám neudělal, přešel mlčením? Z jakého důvodu je ospravedlnitelná? A je vůbec ospravedlnitelná? Jsou nějaké výjimky, kvůli kterým se míra tolerantnosti posunuje? Lze uplatnit staré moudro: co oči nevidí, to srdce nebolí i na roviny ve vztazích?
Někdo může za nevěru považovat sex ve všech jeho podobách, někdo i polibek. Kde je míra určení co je a co už není?
Je nevěra opravdu důvodem vysoké rozvodovosti? Nebo se rozvádíme a rozcházíme prostě jen proto, že to neklape?
A vlastně hlavní otázka – proč podvádíme? Nové pocity, lepší sex, peníze?
Taky máte vždycky ten pocit, že máte všechno pod kontrolou i když tomu tak dávno není?
Myslím, že je rozhodně lepší pokud jde jen o sex a ne o city. Ovšem nevěra jako nevěra. V dnešní době, kdy se na city pohlíží jako na zbytečné aspekty lidského života, láska nemá místo. Sex ano. Má ho i nevěra?

Otázka pro dnešní den č. 4.

Může se pták podrbat nohou na hlavě?

pondělí 25. dubna 2011

č. 1.

Miluju hraní s ohněm… začíná čas opocenejch okýnek v autobuse, protivnej řidič neví, co s tvym zavazadlem, ale ty víš, že máš mnohem větší zavazadlo, uvnitř máš břemeno, kterýho se nemůžeš zbavit aniž bys přišla o kus sama sebe, uvnitř tebe je tygr, kterej nemůže ven a ty ho stejně nechceš pustit topíš ho pod proudem minerálních vod, ale nedostaneš ho ven ani živýho ani mrtvýho protože on tam bude navždycky
Tyger tyger s kulatou hlavou a pruhy tyger uvnitř tebe
Kluk ve vlaku co neumí číst
Kdo ví proč
Koktá
koktá a neumí mluvit
Pořád se rozmýšlím zdali sem dávat i nějakou svojí tvorbu, jakoukoliv - básně i moje amatérský šití:D

Další nová kategorie - týdenní přehled 18 - 24.4.2011

Poslouchám: pořád starý rocknroll - ale hlavně Lou Reeda a Velvet Underground
Čtu: teď jsem dočetla sňatkovou politiku, holt škola je škola
Viděla jsem: nic nového, když se chci na něco podivat, pouštím si Sex ve městě
Na co nezapomenu: tenhle týden na první jízdu autem, a pak ještě pár dalších věcí, které nechci uvěřejňovat, a na vzduchovku smaozřejmě
Co mě zaujalo/ co se mi líbí: krásné počasí:)

Otázka pro dnešní den č. 2.

Kde je motýl když prší?

neděle 24. dubna 2011

sobota 23. dubna 2011

Holíte si koleno?

Od té doby, co jsem si začala holit nohy – a to už nějakých pár let je – jsem si lámala hlavu, zdali si mám oholit lýtka i s kolenem nebo bez. Na koleni při ohybu nohy jsou chloupky nejvíce vidět, ale oholit koleno je mistrovský výkon. Navíc se hranice oholeného/neoholeného přesune výš nad koleno. Tam už to není tak strašně vidět, ale když je tak to vypadá ještě hůř než pod kolenem. Takže – otázka zůstává – holíte si koleno?

pátek 22. dubna 2011

Odjeeeezd!


Dneska odjíždím a vrátím se až v neděli, takže to znamená, že články nebudou, ale za to zkusim nafotit nějakou móduJ. I když vzhledem k tomu, že jedeme na čundr tak absolutně nevim v jakým to bude stylu:D Jinak jak se těšíte na Velikonoční pondělí? mě je to naprosto jedno, tenhle svátek, po tom, co z toho lidi udělali pouhou příležitost se opít, neuznávám. Uznávám původní tradici, která už bohužel vyhořela. . .

pondělí 18. dubna 2011

A venku svítá

Před nedávnem se mi poštěstilo vyfotit jedinej podchod ve městě, kdo zná, tak ví kde to je...je zvláštní tam stát koukat na lidi jak choděj, jak spěchaj jak se honěj za něčim, co není...stála jsem tam a koukala na proud, co se valil a ostatní koukali na mě...proč ne.. jsem divnej tvor...a na to že lidi zíraj už sem si zvykla..občas mi to nedá a musim přemýšlet na co ostatní myslí - v buse když jedu domu, v MHD... nebo třeba teď v tom podchodu.. a na co myslej co chtěj.... a hlavně... jestli sou šťastný...

neděle 17. dubna 2011

Dneska jedno veselý:)

Intenzivní bolest


Bylo to už před lety. Bylo mi šetnáct. Teď mi to přijde jako by těch let od tenkrát do teď bylo sto. Každopádně nikdy na to nezapomenu. Trvalo to celou noc, a to tak, že mi ráno místo očí zbyly dvě napuchlý škvírky. Do teď mě vlastně nic nebolelo víc. Kupodivu i přesto, že jsem zažilo hodně hnusnejch věcí od tenkrát. Prakticky to nepřestalo bolet nikdy. A i teď, kdybych tvrdila, že si nikdy nevzpomenu a že se mi nezasteskne, lhala bych. Nezapomenu na Jordán, ani na to čekání na zastávce. I když to bylo kvůli jiný, nepřestane mě to mrzet. Bohužel v poslední době mám čím dál tím větší pocit, že to pořád není dořešený. Nevim co dělat, aby bylo. A nechci ani tušit, protože ani po těch letech nejsem na setkání připravená. A na odpuštění už vůbec ne.
Jenom ležíte a říkáte se jak to někdo mohl udělat. Člověk, kterýmu jste dali všechno – srdce, život, čas. Jak to mohl udělat právě on. A pak ta věčná otázka proč.
Hledáte království svýho ticha, kde vás nikdo nebude rušit a zrovna všichni něco chtěj, a pak teprve vám dojde, že zrovna díky tomuhle se z pokusu o sebevraždu nestal dokonaný čin. Avšak království ticha chce dál svou oběť a vy ji prostě musíte něco dát. Vaše hlava je vaše vězení. A nejde jí uniknout.
Podobný je to u alkoholiků – hlava = vězení. Už se nedivim, že je jich tolik. Možná to bude moje příští kariéra. Copak neplatí, že spisovatel = alkoholik?

sobota 16. dubna 2011

Vztahy?

Dneska jsem hned ráno zažila hádku, bohužel svojí:/ a tak mně napadlo:
Je vztah pouze zápas o prosazení svého názoru na úkor názoru partnera? Co je vlastně rovnocenný vztah? Možná bychom se měli zamyslet jestli vůbec nějaký stav ,být ve vztahu, má smysl. Možná by bylo lepší pouze se s někým nezávazně stýkat aniž bychom museli konverzovat o věcech, ve kterých se musí skládat kompromisy. Je možné, že platí pravidlo: pokud nebudu ten trapič já, budu ten trápený? Nebo to je pouhá pesimistická dedukce? A pokud ano, jak se vlastně vytvoří rovnocenný vztah, kde si partneři naslouchají a ani jeden se necítí poražený v případě neprosazení svého požadavku? Zůstane obou dvoum ta hořká pachuť poté, co se nedomluvili? Poté, co se jeden prosadil, ale druhý musel ustoupit? Má špatné svědomí ten, kdo vyhrál, protože je to sice podle něj ale ten druhý to tak nechce?

pátek 15. dubna 2011

Patnáctýho dubna

Dneska je zvláštní den, možná spíš horší než lepší:/ Našla jsem uložené články ze starého blogu. A zaujala mě jeden:
...ale dost mě to ovlivnilo a donutilo se zamyslet...vim že nejsem sama komu třeba není nejlíp ale stejně je to divný...proč vlastně člověk má takovýhle stavy? proč proč proč.. proč někdy chce bejt sám a nemůže a někdy nechce a je to to jediný co zbývá? 17.4.2009

Skoro přesně před dvěma roky. Možná jsem se zase tak nezměnila. Možná jsem pořád ten samý blázen jako dřív jenom na levelu, který teď přesně neumím určit. Neboj jsem jen blázen do více věcí. Těším se až příští týden bude teplo. Už bych snad mohla nafotit nejaký oblečení. MODELKY SOUHLASILY:D Odcházim na kutě, dobrou noc:)

Tears of tequila: Slibované fotky:D

Tears of tequila: Slibované fotky:D: "Tak dneska jsem se konečně dostala k těm fotkám. Omlouvám se za kvalitu, asi jsem na to vlítla pozdě a už nestačilo světlo. Pouze dnešní lov..."

Nesmrtelná s krásným hlasem

středa 13. dubna 2011

Aprílové počasí

To je přesně to, v čem žijem. Nikdy snad duben nedělal takový vylomeniny jako letos. Rano jak v letě a večer sníh. . Nemám ráda tohle počasí, má u mě za následek nachlazení, deprese a špatnou náladu. Navíc teď ještě bolest zad. Nemám chuť se o něčem rozepisovat, ani fotit ani koukat na módu a to už je fakt špatný:/

úterý 12. dubna 2011

Kdy je ten správný čas?

V poslední době co jezdím autobusem se středoškoláky, respektive se středoškolačkami, všímám si jejich stylu a make upu. Nejdřív k tomu prvnímu - ve většině městech platí nějaká ta uniforma, dneska ztrácíme smysl být originální a ony v 15 letech stejně nehledají nic jiného než zapadnout do davu. Spíš mě zaráží ten make up. Tolik vrstev na obličeji jsem neviděla ani na fotkách z filmových castingů. Mají na sobě snad všechny existující šminky. Copak je opravdu nutnost mít make up, tvářenku, řasenku, stíny, lesk a to všechno ve vrstvách, které by se daly setřít stěrkou? Nestačila by tužka na oči a řasenka? Trochu přirozenosti? Protipólem jim jsou slečny, které se nemalují vůbec. Je to rozhodně lepší než ta první skupina. Miniaturní menšinou jsou ty co se umí upravit. Jak dlouho trvá proces kdy dojdeme k nějakému vlastnímu stylu? Ať v oblečení či v líčení? A proč v 15 většina vyadá jako zmalované individuum, co pouze předvádí, kolik peněz na ty šminky má?

pondělí 11. dubna 2011

Ponožky do sandálů

Proklínané, neodpustitelné, na druhou stranu na ně někdo nedá dopustit (většinou muži) - ponožky v sandálích. Opravdu jsou to pouze ty ponožky v sandálích, co nás na mužích rozčiluje? Nebo je to ten fakt, že zrovna náš muž nosí něco, co módní společnost absolutně zavrhuje (krom ponožek do dámských lodiček - mimochodem to není žádná novinky, nosila je už Carrie v druhé sérii Sexu ve městě jestli se nemýlím) ? Není to tak, že nás ani neštvou ty ponožky, ale že se za to stydíme, protože to od nás společnost očekává? Anebo nás štvou pouhé sandále? Ani dnes není výběr moc velký, navíc většina dává přednost pohodlným sandálům nevýrazné barvy na suchý zip. Možná je to jen chyba žen. Možná že ne. Já osoně jsem ráda, že muž sandále odmítá a proto se nemusím vyrovnávat s podobným případem. A co vy? Ponožky do sandálů ano či ne?

Dnes je ten slavný den...

Kdy byl založen tento blog:) Téma asi nebudu nějak extra vymezovat, znám svoji roztěkanost a vnímání příliš mnoha věcí najednou než aby se to dalo shrnout do jednoho tématu.

Today is a famous day when i  based this blog. I wont define topic of this, i know myself and my perception of many thinks so I wont sum up it to one topic:)