Nevěra

Stokrát přetřásaná otázka: co už je nevěra a co ještě ne? Říká se, že ve vztahu je nevěra to, co už by sám ten druhý neudělal. Ale je to vážně tak? Kdo je tak tolerantní, aby cokoliv, co by sám neudělal, přešel mlčením? Z jakého důvodu je ospravedlnitelná? A je vůbec ospravedlnitelná? Jsou nějaké výjimky, kvůli kterým se míra tolerantnosti posunuje? Lze uplatnit staré moudro: co oči nevidí, to srdce nebolí i na roviny ve vztazích?

Někdo může za nevěru považovat sex ve všech jeho podobách, někdo i polibek. Kde je míra určení co je a co už není?

Je nevěra opravdu důvodem vysoké rozvodovosti? Nebo se rozvádíme a rozcházíme prostě jen proto, že to neklape?

A vlastně hlavní otázka – proč podvádíme? Nové pocity, lepší sex, peníze?

Taky máte vždycky ten pocit, že máte všechno pod kontrolou i když tomu tak dávno není?

Myslím, že je rozhodně lepší pokud jde jen o sex a ne o city. Ovšem nevěra jako nevěra. V dnešní době, kdy se na city pohlíží jako na zbytečné aspekty lidského života, láska nemá místo. Sex ano. Má ho i nevěra?