úterý 30. září 2014

Dýňová polívka

Konečně mám volno a začala jsem kuchtit. Na dýňovou polívku stačí koupit (nebo v mým případě dostat) cca jen tu dýni, protože všechno ostatní má člověk většinou doma.
Dostala jsem dýni od sousedky a jelikož neumím vařit, volba padla na polívku:D A taky proto, že dýně byla malá.
Orestovala jsem cibuli a česnek a přidala dýni na kostičky nakrájenou. Potom jsem se chvíli chodila koukat a když mě to přestalo bavit, zalila jsem zeleninovým vývarem a nechala povařit dokud dýně nezměkla. Poté je dobré nechat polévku vychladnout. Potom rozmixovat s kari, solí a pepřem podle chuti. Je dobrý ještě cvrknout tam trochu smetany od Provamelu. Všechno podle chuti. Pak už jen jíst a jíst a jíst:)

Dýně
Cibule
Česnek
Sůl
Pepř
Kari
Petrželka


pondělí 29. září 2014

our ribs are cages

Pokud nechcete číst článek, kterej vás zřejmě urazí, teď přestaňte.

Včera jsem měla poslední den směny.
Do knajpy přišel chlápek, naprostej buran už od pohledu. Na baru jsme se bavili s paní a jedním známým, který, ač vypadá jako dělník, je kandidát věd a doktor. Neskutečně milej, chytrej a hodnej pán. Křupan chvíli poslouchal a pak se začal navážet, že takový má nejradší, který hovno vědí a pak v hospodě jsou nejchytřejší. Následně se začal Tondovi hrabat v tašce. A já jsem nic neudělala. Stála jsem, koukala a nechápala.
Teď vím, že jsem ho měla upozornit a následně vyhodit. Vím, že jsem se měla Tondy zastat. A nejvíc mě mrzí, že jsem to neudělala proto, že jsem byla posraná strachy z toho burana.
A napadlo mě, že kdybychom možná všichni nebyli pořád tak posraný, že by tenhle svět mohl bejt jinej. Že kdybychom se stavěli na odpor, možná by zlo nevyhrávalo tak často. Je pravda, že chlap dal pak pokoj a nic se nestalo, nikdo se neporval a celkově to dobře dopadlo, ale přesto si říkám jestli je to adekvátní cena za to, že zlej člověk si něco dovolil a nebyl potrestanej.
Navíc mi dneska na to jeden kamarád řek, že mu je úplně jedno jaký debilové tam choděj. A já si teď připadám sama proti celýmu světu. A je to strašná tíha.

Always like this.

Nepřestávám se divit jak jsou lidi zlý. Ne na mě. Na mě taky, ale mnohem víc mě to mrzí u přátel. A v knajpě se s tím konfrontuju denodenně. A je mi to líto. Je mi to strašně líto.
Doplácala jsem se konečně domů z práce. Jsem naštvaná, unavená a všechno a nevím proč. Týden volna se zdá dlouhá doba, ale není.
Dneska mi došlo, že mi zas něco chybí. Jen nevím co. A to je asi nejhorší.

neděle 28. září 2014

Play cards.

Konečně poslední den v práci. Už melu z posledního. A nejhorší je, že jsem příšerně unavená přesto, že mi od středy nechodili moc lidi. A zejtra inventura. Uvidíme jak to vyjde.
Jinak frajer jel prý domů. Takže takto jednoduše to vyšumělo.

čtvrtek 25. září 2014

Wonderland.

Frajer už nepřišel. A je to dobře.
Začínám si zvykat na noční život.
A doufám, že zejtra nepřijde. A taky, že neexistuje zákon schválnosti.
A vůbec.

neděle 21. září 2014

Stop that.

Od čtvrtka jsem byla u našich. Proto ta odmlka.
Všichni se opili až na mě. Sesumírovala jsem nějaký maličkosti bez pointy. Od zítra sloužím celej tejden, takže to bude zase zasekaný:D Když jsem si minulý pondělí byla pro peníze, neuměla jsem si představit co budu celej volnej tejden dělat. A nechtělo se mi mít volno. A teď se mi zas nechce do práce.

Říká se, že lidi který potkáte, nepotkáte náhodou. Věděla jsem, že se něco stane nebo že někdo přijde když jsem zaslechla tu písničku. A stalo se.

Sundávám si boty
až když končí mejdan
myslím na tebe
a nevím jesti si tě nenutim
rozpadlý oční stíny
a otlak na noze
malýmu bílýmu pejskovi
se stýská
dneska spí se mnou


čtvrtek 18. září 2014

Anarchy in UK.

Kolektiv v práci není nic moc. Zjistila jsem, že pár lidí je kapku falešných, někdo i víc než kapku. Cejtim, že z toho bude ještě problém. No uvidíme, odejít můžu vždycky.
Občas tam chodím kolem když nemusím. Nebyl tam nikdo. A je to asi dobře.
Což neřeší, že jsem jak smyslů zbavená. Už aby to bylo pryč pryč pryč.
A vůbec. Jsem hroznej sráč.

pondělí 15. září 2014

Dance in the rain.

Jo ten pocit když jdete ke stolu brát objednávky a tam sedí člověk z jehož pohledu se vám rozlije žár po těle. A pak klasická otázka - dáš si se mnou panáka? Ne, nemůžu, jsem v práci. A kdy končíš? Ve dvanáct. Ok, přijdu před dvanáctou.
A přišel v deset. A já jsem radši myla kávovar abych se na něj nemusela dívat.
A nevím jestli ho mám chtít ještě vidět nebo ne.

neděle 14. září 2014

Samara, where are you?

Dneska poslední den v týdnu. Přežila jsem čtyři dny v kuse a příští týden mám volno.
Hospoda je souhrn zvláštních existencí, který maj svoje problémy a chodí si je ventilovat mezi ostatní lidi, co mají problémy. Pak tam je hrstka důchodců, kteří chodí každý den - ať je teplo nebo zima, chumelí, prší, je pařák. Dědové jsou na svých místech. Potom chodí dělníci ze Slovenska. Dávají si dvanáctku a ke každému kolu vodku. A jeden hezkej Slovák se jmenuje Erik. Pije desítku. Kouří červený Chesterfieldky. A říká mi jménem. I předtím než jsme se představili. Včera jsme seděli na baru a kolenem se mi opřel o stehno. A já jsem byla strašně nervózní.

sobota 13. září 2014

Vodka.

Včera jsem přišla ve tři. Teda dneska. Usnula jsem ve čtyři. Sedím tady jak vyoranej potkan a koukám jak se krátí čas, kdy musím jít zase do práce. Dneska si zřejmě lehnu pod bar. A pak ještě zejtra. Inu v hospodě musí mít člověk dvě tváře. Protože ta šťastná vydělává. Ale lidi stále nepřestávaj řvát.

čtvrtek 11. září 2014

Born to be wilde

Chodím nově sloužit o hospody. Nechoďte sloužit do hospody.
Nevím jestli si zvyknu. Že to bude dřina, jsem věděla od začátku a nevadí mi to. Nejsem unavená. Že se člověk naběhá, že tam bude občas někdo protivnej a že přijde kupa novejch věcí mi taky nevadí. Ale aby protivnejch bylo 80% lidí a komunistický dědci na mě pořvávali, že čekaj dlouho, to na mě teda není. Peckový bylo když  mi dědek řekl - chtěl jsem dvě piva, vy ste je nepřinesla tak už je nechci! Odpověděla jsem, že se omlouvám ale že jsem tam sama a nově tak mi řekl - to mě vůbec nezajímá, že tam jste sama! Tvl tak snad jsme lidi ne? Já nejsem zvyklá bejt protivná na servírky když se opozdí, takže jsem byla celkem překvapená, že lidi řeší takový malý věci a že se kvůli takovejm blbostem rozčilujou. Další bezva je když dědek platí 44 a dá 45.
Takže po těchto zkušenostech jsem určila že většina lidí jsou zlí a lakomí jedinci.
A já jsem ráda, že taková nejsem.

Navíc se snažím sehnat něco jinýho. Nedělala jsem vejšku, abych pracovala tady. Nevím jestli je to mnou, že jsem všude nespokojená, ale po práci, co vás fakt baví a naplňuje, jít někam kde vás to nebaví vůbec je fakt těžký. Zatím bylo "všude" na dvou místech, ale stejně mi něco hlodá v hlavě, že bych měla držet hubu a krok a bejt ráda, že mám něco. A já jsem, ale po vejšce chci mít trochu adekvátně zaplaceno. A to nemyslím čtyřicet tisíc ale třeba patnáct hrubýho. Nechci chodit domů o půl druhý ráno, nevidět L a nechat na sebe řvát.

neděle 7. září 2014

TAG Boty, boty, boty!

Protože nemám o čem psát, vyplním originálně další TAG. Ale od zejtra se jdu zaučovat do nový práce, takže uvidíme jestli bude o čem psát:)

Nosíš boty na podpatku?
Ano, velice ráda.

Čeho si na botech všimneš jako první?
Stylu a provedení :) Musí být originální a takové, že se nebudou hodit ke každýmu.

Nosíš papuče? Doma mám takový ty bačkory ala Homer.
nono.sk

Kupuješ si pouze značkové boty?
Ne ne. Teda záleží co jsou neznačkové boty. Nosím jen boty ze značkových obchodů.

Používáš spíš název tenisky nebo botasky?
Nenávídím oboje takže o nich nemluvím:D
Máš ráda baleríny? Nenávidím. Přesto jedny mám, protože jsem byla donucena si je koupit do svého teď již  bývalého zaměstnání.

Kolik máš/měla jsi nejvíc cm na podpatku?
Tipuju, že tak deset. Musím se zlepšit.

Jak vypadají tvoje nejoblíbenější boty? Mám ráda těžký boty, stejně jako robustní klínky. Tyhle steely tahám už asi šest let. Na fotce vypadají ještě dost dobře, teď už jen čekám, co z nich odpadne špička:/.

Nosíváš v létě žabky?
Nenávidím!:D

Kde si nejčastěji kupuješ boty?
Klasické obchody s obuví nebo přes internet.

Jakou máš velikost nohy?
Klínky obuju i 39, těžký 41.

Jaký je tvůj názor na predražené conversky?
Žádný, jsou mi jedno.

A co na boty na platformě?
Mám je ráda, ale když dneska vidím, co všechno jsou lidi schopný naplácat na boty, stojej mi vlasy na hlavě.

Nosíš v zimě zimní boty nebo nosíš celoročně tenisky? 
Celoročně nosím steely. Když je teplo, nejčastěji klínky.

Jaké boty nosíš nejraději v létě?
Lodičky, klínky. Na fesťáku steely nebo kobejnky.

Kolik máš párů bot?
Myslím, že devatenáct.

Kdy jsi měla poprvé boty na podpatku?
Asi tak v osmnácti. Koupil mi je táta k maturitě.

Jaký nejhorší trapas se ti kdy povedl ve spojení s botami?
Žádný.

Když se řeknou boty, jaké se ti vybaví jako první?
Těžké.

Podpatek nebo klínek? :)
Oboje.
Boty, které jsem nikdy neměla na sobě.
Zleva Baťa, Boohoo, Baťa a Mixer. Ani nevím proč jsme je neměla. Všechny jsem ozkoušela a určila jsem, že nejsou pohodlný. Budu to muset přehodnotit.

  
Naprosto nejlepší a nejmilovanější boty. 
Vpravo zlevněné boty ze Sparu, vlevo lodičky Humanic. Původní puntíkaté klínky odešly kdesi v Praze u Tančícího domu:(

Naprosto nejzbytečnější boty.
Kupovala jsem si je do bývalého zaměstnání, pak mi bylo řečeno, že musím mít zavřenou špičku, takže to vedlo k balerínám. Tyhle boty absolutně popíraj přirozené vlastnosti lidské nohy, materiál je nepoddajný. A vůbec...nevím kam jsem dala oči. Asi mě ošálila cena.
Nejnepohodlnější boty.
Oboje dvoje z Humanicu. U klínků se neskutečně zařezávaj ty lakovaný pásky a malinový jsou příšerně tvrdý a nepoddajný. Ovšem ty klínky jsem ochotná přejít, protože se mi strašně líběj.
Boty na jednu příležitost.
Vpravo gladiátorky z Bati na maturitu (ještě jsem tenkrát nevěděla co a jak na takovou příležitost a dva dny před maturou nebyl ani moc čas nic shánět) a vlevo nějakej noname na svatbu ségry. Narozdíl od gladiátorek ty už na sebe nejspíš nevezmu, protože mám nějaký zvláštní nohy a nedržej mi pásky.
Boty s nejvyšším podpatkem/klínkem.
Jsou peckový, ještě je začít nosit:D
Nejženštější boty.
Ač na fotce nevypadají jsou naprosto parádní. Vyšší podpatek a pásek kolem kotníku dělají krásný nohy.
Nejpohodlnější boty. 
Nemám ráda sandále a tyhle nejen že nevypadají jako sandále, ale jsou i úžasně pohodlné a klapou!:)
Nejklasičtější boty.
Lakované lodičky. Nejsou tak lesklý jak vypadají na fotce, navíc nejsou dvakrát pohodlný. 
Boty nezapadající do žádné kategorie.
Baťa. Opět nejsou tak lesklý jako na fotce, co do pohodlnosti jsou někde v průměru. Bohužel sem si je koupila k modrým šatům a pak zjistila, že je má každá rádoby pinupka ve městě.

Toť byly moje boty. Nejsou zde vyfocené všechny, chybí dvoje těžké, ale ty jste zas mohli vidět v recenzích. Teď si jdu obout ty prouhatý lodičky a jdu do města:)

sobota 6. září 2014

I will be back.

Akce se vydařila náramně. Nemohlo to vyjít líp, přišli přesně ti lidi co měli a nepřišli ti, co by dělali problémy. Myslela jsem že potáhnem do rána ale nakonec jsem byla ve dvě doma, protože hodně lidí se opilo dřívě než bylo třeba, někdo byl autem a musel odjet brzy. Teď odjela Anet a já tu sedím sama s tou poakční hořkou pachutí, že je po všem a že nikdo neví, kdy se zase všichni sejdem.
Možná až za rok na další narozeniny, možná ne. Možná někdo bude mít dítě, někdo bude vdanej a někdo ženatej, někdo pryč. Od loňskýho roku se toho strašně změnilo. A já se celkem bojím, co se změní teď. Co se bude opakovat a co bude nový.

pátek 5. září 2014

Napoleon Borntoparty

Dneska je den D. Podle toho jak mi odpadaj lidi a píšou že pojedou ,dřív, tam o půlnoci budeme sedět čtyři. Z dvaceti. Přemýšlím že se opiju už doma. Bojim se, že si ty lidi nesednou, že se budou nudit...že se poperou. Protože i to je možný - před dvěma týdný se do L navezla jedna moje kamarádka, že se ke mě nechová hezky. Dnes maj spolu sedět u jednoho stolu. No tak uvidíme.

úterý 2. září 2014

Narozeninový TAG

Budu mít narozeniny a protože se mi nechce v tomhle mírně rozčileným stavu psát nějakej nehezkej dštící článek, vyplním otázky!:D

1.Kdy máš narozeniny?
10.září
2.Kolik ti bude let?
23
3.Co byl tvůj nejoblíbenější dárek který jsi kdy dostala?
Když mi bylo asi šest, dostala jsem kotě. Táta ho přivez v malé krabici, přikryté hadrem. Nikdy na to nezapomenu.
4.Budeš mít párty tento rok? 
Ano, tenhle pátek. Má se mi sejít asi dvacet lidí a mě se tam nechce. Asi se opiju už doma.

5.Jak obvykle slavíš své narozeniny?
Od té doby co můžu pít, piju.
6.Jaké byly tvoje nejpamětihodnější narozeniny?

Asi ty ve Varech. Dvacáté. Vypili jsme láhev rumu, pouštěli si muziku, Krysař mi ubalil jointa a pak jsme se ládovali fazolema.
7.Pokud bys měla neomezené množství peněz na tvoje narozeniny, co by jsi s nimi udělala?

Nic:) sešli bychom se úplně stejně. I když bych zaplatila za celej stůl.
8.Jaký je tvůj seznam přání k narozeninám?
Zaměstnání. A peněženka.
9.Kdyby ti zbývaly jenom jedny narozeniny, co bys na ně dělala?

Pila. Nevím, asi by mi bylo jednou že to jsou poslední narozeniny. Kdyby to znamenalo, že se příštích nedožiju asi bych měla jiný problémy.
10.Ukaž "trapnou" fotku z narozenin
Nedávám fotky.
11.Máš nějaké tradice na narozeniny?
Dojdu si na kafe a zákusek.A cejtim se jak největší frajer.
12.Jaká je tvoje nejoblíbenější část dne tvých narozenin?
Komplet celej den, nejdřív naši a jídlo a pak pít.
13.Jaká věc se změnila od tvých posledních narozenin?

Celej tenhle rok stál dost za houby ale o tom je celej tenhle blog.
14.Měla jsi někdy narozeninovou párty s překvapením nebo jsi jí někdy dělala pro někoho jiného?
Ne a ne. Asi bych měla začít.

Nic novýho. Ony vlastně narozeniny nejsou zas tak extra.

pondělí 1. září 2014

I want you to burn in hell.

Z bývalé práce mi dluží tři tisíce. Bezva. Zvlášť když ani já ani L nemáme ani korunu. Pochybuju, že to z nich ještě někdo někdy vytáhne, ale chodím tam otravovat každej den. Skvělý jednání. Patnáctýho mi má přijít výplata za srpen takže jsem zvědavá jestli mě taky oškubou. Až budu mít chvíli času, napíšu kde jsem dělala a co se tam dělo jako varování budoucím generacím.

Jinak všechno stojí za hovno. Nemám na nic náladu, nic se mi nechce. S L se jen hádáme. Z části kvůli těm penězům, z části kvůli tý slečně z Prahy a z části kvůli čemukoliv. Já sídlím v ložnici, on v obýváku. Potřebuju se s někym bavit, potřebuju nějakej kontakt.

No ale udělala jsme si bezva veganskou čínu:)