pátek 29. března 2013

Femme fatale


Femme fatale.. jak to vlastně vzniklo? Abych pravdu řekla úplně jistá už si ani moc nejsem. Když jsem chodila s klukem, o kterým jsem si myslela, že je moje osudová láska (z části kvůli němu taky vznikl tenhle blog) začala jsem přemýšlet o osudovosti partnerství i o osudovosti celkově. Byla strašná náhoda, že jsme se poznali a po těch letech dali do kupy a nakonec to stejně nevyšlo. Filozofie Femme fatale ale zůstala. Nějakou obecnou definici jistě známe všichni tedy spíše všechny. Já jsem se strašně snažila abych byla osudová pro něj stejně jako byl on pro mě.
Začalo to prostou definicí:
Jsou dva druhy žen. Jedny Femme Fatale, věčně nešťastný a ty druhý, průměrný, co budou žít šťastně až do smrti ale nikdy vášnivě a divoce jako my, my Femme Fatale:)

Když se kluk začal chovat stylem, který jasně ukazoval, že není ten pravý a už vůbec ne osudový (i když o tomhle ještě často přemýšlím – co to vlastně všechno znamenalo a jakou úlohu to mělo), začala jsem se snažit ještě víc. Poté už jsem měla všeho dost a začala jsem být chladná, vypočítavá a bezohledná, už jsem neseděla jako ženuška poslušně na zadku a nečekala co se pán uráčí napsat. Asi jsem začala být potvora.  Začala jsem se starat sama o sebe, cvičit, zdravě jíst, chovat se tak jak jsem chtěla a jak se chová dáma a ejhle, kluk se obrátil ale už bylo pozdě.

Takže na začátku byla prostě jen omezující a urputná snaha. Pak mi došlo (jako klasicky asi každýmu po nějaký době) že to je něco víc, že je to stav mysli, ne názor někoho. Teď nad tím občas přemýšlím, nehrotím to a čekám k čemu se dostanu.

na obrázku je Hedy Lamarr

středa 27. března 2013

Every bones

Rozčiluje mě ta zima. A dokud nebude teplo tak to budu psát na začátek každýho sloupku! Škoda že tu není ten smajlík jak tluče hlavou do zdi.
Mám dojem, že se mi chytla záda a bůh ví jestli dokonce ne ledviny:/

Vzhledem k mýmu studiu, k nepřekonatelnosti napsání bakalářky jsem dneska přemýšlela, jak moc by se můj život změnil, kdybych se dostala na tu vysněnou žurnalistiku na UK. Obor nechme stranou ale co soukromý život? Je docela dost možný, že bych stále jezdila do Varů a že se k sobě nehodíme bych zjistila mnohem dýl. Navíc bych nikdy nepotkala L. Je možný, že se seznámila s někým jiným ale to by znamenalo, že by to nebyl L. A to je skutečnost, kterou si absolutně neumim představit, protože mi přijde, že takhle to má prostě bejt.

úterý 26. března 2013

Octopus


Nepatříme k sobě a ty to víš
jsme spolu a nemáme bejt
přesně jako v tom textu:
když zhasnou světla je to míň nebezpečný
a já se ptám
opravdu je?
Teď mi píšeš:
nevim jak to bude.
Zní to jako kdybys už nechtěl aby bylo
a neumíš mně ublížit
i když chceš
i když je to nutný
ale já to chci jenom když ty světla budou zhasnutý
nemáme spolu bejt
nemáme
neměli bychom
minulost je tak blízko
slzy se rozplývaj v mlžnym oparu budoucnosti..
a nikdo neví jak to bude dál..

zhasneš?

2009

sobota 23. března 2013

Tales about humas

Rozčiluje mě ta zima. Dneska jsem šla od busu domů a málem mi upadl palec. Je jaro sakra, copak to nikdo neví?
Muž dneska hraje, takže sedím doma s kádrovou politikou, kterou potřebuji dodělat, ale ještě jsem na to, zatímco tady zevluju, nemákla.Ať žije prokrastinace.

...při svitu měsíce maluji velice rád, a tebe nejraději, ať nám živí závidějí...

Když někdy nevím, co mám dělat, ptám se sama sebe, co by udělala femme fatale (jo možná se zdá, že jsem tím naprosto posedlá a možná jsem, nevím).
I když asi femme fatale se člověk neučí, tou prostě je. 

Vůbec poslední dobou začínám uvažovat nad tím, kdo jsem. Možná, že ke štěstí stačí, aby si tohle člověk uvědomil a ujasnil. 
Navíc jsem přišla na to, že škatule jsou na houby. Oblíkat se do jednoho stylu je štrašně omezující. Takže první věc, co jsem si ujasnila, bylo, že nejlepší je bejt sám sebou srát na názory jestli jste málo punk nebo hodně, jestli se z vás stala dáma, co jí zajímá jen móda (ano i toto jsem na svou adresu slyšela:D), jestli k tomu aby byl člověk rocknroll, musí být potetovanej ( i s tímhle jsem se setkala) anebo co vlastně člověk musí. Protože já nemusím nic. Já musím být jen sama sebou.

Jo a vždycky si lze říct, že se na to a na všechny taky můžu zvysoka:D

čtvrtek 21. března 2013

Láska je ta nejmocnější magie, tudíž i léčba musí být extrémní.

Pořád nedokážu definovat jakou roli v mým životě měly některý skutečnosti. A nevěřím, že žádnou. Všechno má nějaký důvody, příčiny a následky.

Napsat bakalářku je pro mě nepřekonatelnej úkol. Vůbec si neumim představit, že to budu muset udělat. Kdyby věci měly normální spád už bych měla mít půlku napsanou.

Dneska se mi dostal do ruky časopis One. Toužím po časopisech s velkejma barevnejma obálkama o módě. Vím že jsou zbytečný. Ale tak krásně zbytečný.

Někdy mám pocit, že k L nepatřím. A strašně mě to ničí.

Titulek je ze seriálu Once Upon Time a jsou to slova Rampelníka.

úterý 19. března 2013

Na rohu crackový a heroinový...

Většinou když už jsem otrávená - v poslední době celkem často- mě dorazí něco na facebooku. Většinou když mi chce do ,přátel, přidávat lidi, na který sem alergická už z fotky.

Zase se topím v takovým nihilismu, psát se mi nechce a ani mě nic nenapadá - jsem takříkajíc múzeodolná. Nejvíc věc mi přijde na mysl, když večer usínám a už jsem líná si jít pro papír s tím, že si to ráno budu určitě pamatovat, nebo ráno když se chystám do školy a už nemám čas psát.

 Jednou si mi na otázku
Co budeme dělat
Řekl: budeme umírat
A já jsem věděla
Že i přes tu dálku nás v tu chvíli
Něco spojuje
Že proti tomuhle … světu nejsem sama
Že seš tady se mnou a možná odpustíš a nezapomeneš

- 1.1.2010

pondělí 18. března 2013

Joker

Kdo nechce číst naprostý kecy nechť to zavře po dočtení týhle věty.

Nevim co se děje. Zase tady sedím a připadám si úplně zbytečně.
Nemám práci, nemám prachy, jsem věčně na někom závislá.
Hodně lidí v mým věku už má plány na rodinu a děti, ne třeba hned ale jednou a já mám pocit jako bych ještě ani nezačala žít.
Už vím proč mají lidi, co nechodí do práce, sklony k alkoholismu - protože se nudí.
Mám ze sedmi dnů v týdnu pět volných a nedělám nic.
Nepřipadám si ani hezká ani chtěná ani sexy, z čehož pramení další důsledky.

Cejtim se jak Joker na tý fotce. ...

neděle 17. března 2013

Malý nedělní dadaismus


Zrýmovat nesmysly
a míchat sysly se smysly
kousek poodstoupit
a být zase osou s kosou pit
a její ostří kouká na tě
vedle
jako bramborově natě
a tím ostřím do těla
ale ne... to se přece nedělá..
pár zbývá znaků posledních
vídíš osle?Líh!
tak exni ho a u jordánu
kytku dostaneš a zamordovat mladou holku...
víckrát nevstaneš...
2009


btw ještě edit - teď jsem se podívala pod jakými klíčovými slovy lze najít můj blog, Nějakěj dobrák hledal bestiální mrdání a navedlo ho to sem:D

středa 13. března 2013

No time to explain


A je to tady! Další tisícovka zobrazení! Dneska jsem si toho popravdě všimla úplnou náhodou:D
Blog začal 11.4. 2011 což znamená, že mu za měsíc bez dvou dnů budou dva roky.
Za tu dobu mám 24 čtenářů - 12 za rok, 1 měsíčně.
Mnohokrát jsem se na to chtěla vykašlat ale pak se z tohohle internetovýho prostoru stalo něco bez čeho už teď nemůžu žít. Doba obsáhla moje tři vztahy - jeden končící, poté celý, a teď ten poslední.
Napsala jsem stohy článků, možná o ničem, možná ne, básně, povídky, postřehy, v poslední době jsem začala s recenzemi.
Plánuju nový desing. Ale žádná radikální změna to nebude. První byl Teras of Tequila - amatérský a obyčejný, další a nejlepší byl na Kusech masa, ale teď jsem bohužel zjistila, že to nemám vyfocené, poslední je Bestiální ráno. Střízlivé, realistické, alternativní, celkem dospělé. Chtěla jsem se odpoutat od těch morbidit, které se tady děly. S každým novým designem se změnila i adresa. Znovu už to neplánuju:)

pondělí 11. března 2013

Tim Burton


Neznám moc lidí, kteří by neměli rádi Tima Burtona. Takže dneska si uděláme malý výlet jeho filmografií.

Beetlejuice -  1988

Stoprocentní burtonovský morbidní humor, v hlavní roli s ujetým úchylným mrtvým exorcistou v podání Michaela Keatona (rozhodně byste v něm nepoznali budoucího Batmana), kterého si pozvou na pomoc zesnulí manželé, aby vyhnal žijící obyvatele z jejich domu, v roli morbidní dcery Winona Ryder, manželé v podaní Geeny David a Aleca Baldwina

 

Batman – 1989

Klasika podle komixu, v hlavní roli Michael Keaton, ovšem větší frajer je Joker v podání Jacka Nicholsona, v ženské roli sekunduje Kim Basinger

Střihoruký Edward – 1990  

Kdo by neznal Edwarda, jako malá jsem ho milovala, přestože mě ten film dost děsil, teď se k němu ráda vracím, stejně jako dřív doufám, že lidi nebudou zlí a on zůstane s milovanou Kim

Batman se vrací – 1992  

Batman, Kočičí žena a Tučňák.. co víc dodat

Ukradené Vánoce – 1993 

Moje srdcovka, naprosto geniální dílo, co po výtvarné stránce tak dějové, hlavní postavou je Jack, který vládne Helloweenu ale po návštěvě vánočního městečka se rozhodne, že by bylo fajn udělat místo obvyklého svátku vánoce, po únosu Santy nastávají problémy

Ed Wood – 1994 

Další film s Johnym Deppem, který ztvárňuje postavu scénáristy a režiséra Eda Wooda, naprosto nepochopené postavy z Hollywoodu, kdo má rád Sex ve městě – hraje tam Sarah Jessica Parker

 

Mars útočí! – 1996 

Snad jediný film od Burtona, který mě nebavil

Ospalá díra – 1999  

Druhá srdcovka a opět Johnny Depp, tentokrát jako velice neortodoxní vyšetřovatel vražd v malém městečku jménem Ospalá díra, kde kdosi seká hlavy váženým občanům, v ženské roli Christina Ricci

Planeta opic – 2001 

Nějak si nedokážu vybavit jestli jsem viděla či ne

Velká ryba – 2003 

 V hlavní roli Ewan McGregor, viděla jsem zatím prvních pár minut, chystám se dokoukat:)

Mrtvá nevěsta Tima Burtona – 2005

Třetí srdcovka, křehký a něžný příběh doplněný parádní hudbou;  příběh Viktora, jenž je nucen do manželství kvůli finančním problémům jeho rodiny, po debaklu při nacvičování svatebního slibu utíká a v lese nasadí prsten něčemu, co vypadá jako větev ale je to prst Emily, mrtvé dívky, která touží po manželství

Karlík a továrna na čokoládu – 2005

Předlohu napsal Roald Dahl už v roce 1964, zfilmovaný Burtonem roku 2005, nemůžu posoudit s knihou, nečetla jsem ji, opět Johnny Depp v hlavní roli, objevuje se i Burtonova partnerka Helena Bonham Carter v roli Karlíkovy maminky, pět dětí se vydává na exkurzi do továrny Willyho Wonky, ale jen hodné a slušné dítě může vyhrát cenu, kterou jim Wonka připravil

 

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street – 2007 

Muzikál s Johnnym Deppem v hlavní roli, tentokrát jako člověk, který chce pomstít svou křivdu, příběh je trochu podobný hraběti Monte Christovi, v roli obchodní partnerky uvidíme Helenu Bonham Carter

Alenka v říši divů – 2010

Film točený pro Disney, opět Johnny Depp v roli kloboučníka, objevuje se i Helena v roli srdcové královny a Anne Hataway v roli Bílé královny, ovšem ženská hlavní role Mia Wasikowska mě moc nezaujala, přesto se před námi rozvíjí příběh Alenky, která si nepamatuje říši divů z dětství, ovšem říše se chystá na Nádherňajz – den, kdy by Alenka měla porazit Srdcovou královnu, ale nikdo neví jestli je tohle správná Alenka, Burton byl dost kritizován kvůli spolupráci s Disney, oproštění se od svého morbidního stylu, což je možná sice pravda, ale přesto se nám při sledování filmu rozprostře před očima tajemná říše, Absolón s vodní dýmkou, kočka Šklíba a vůbec… je to prostě Burton

Dark Shadows (Temné stíny) – 2012

Opět Johnny, v roli upíra Barnabáše, kterého zaklela Eva Green na  dvě stě let, dostává se ven a jsou 70. léta 20. století, ještě ovšem neví, že jeho potomci strádají a čarodějnice Angelique chystá nové intriky, čekejte hudbu 70. let, hippie a vůbec je to celkem retroJ

Frankenweenie – 2013 

Ještě jsem neviděla

sobota 9. března 2013

Lady

Včera jsem se opila. Byl to skvělej večer až do chvíle než přišla jedna hloupá osoba. Nejdříve jsem pila protože se mi tam nechtělo, pak jsem se ustálila v dobrý náladě a pak jsem zase pila aby mi bylo líp. Takhle se to nedělá. Už to vím. A ještě jsem byla frajerka v síťovanejch punčochách takže teď jsem nastydlá a není mi dobře.
Nový desing stále nemám vymyšlený.
Jo a pak tam přišla další hloupá osoba.
Před hloupejma člověk neuteče. Nikdy.

čtvrtek 7. března 2013

Transamerika


Transamerika je sedm let starý film s velice neobvyklým příběhem. Bree – která byla dříve muž – se dozvídá, že její syn je zavřený v New Yorku. Vydává se za ním, aby mu pomohla ven. Klukovi neřekne v jakém vztahu jsou a ani že byla dříve muž. To se na cestě dozví a jejich vztah se komplikuje. Přesto spolu jedou přes celou Ameriku, v podivné symbióze. Bree má plán zanechat Tobbyho u pěstounů, kde se ale ukáže, že otčím chlapce zneužíval. Jedou dál a jelikož je jim ukradeno auto, Bree je nucená stavit se u rodičů, se kterými se nebaví kvůli její změně na ženu. Její matka po zjištění, že má vnouče, si Tobbyho zamiluje láskou až opičí. Bree tlačí čas, protože má jet na finální operaci a navíc už nemá peníze a navíc Tobby utíká z domu. Rodiče jí přes všechny nesouhlasy půjčí a Bree jede do Los Angeles na operaci.  Jak to dopadne už se podívejte sami.
Je to netradiční snímek, takový ten nezávislý film, které já miluju. Hlavní postava je perfektně namaskovaná – jindy hezká Felicity Hoffman (např. Zoufalé manželky) se promění v postavu, u které se vám fakt zdá, že je to přeoperovaný muž.Rozhodně doporučuji se podívat, mě to fakt bavilo:)

úterý 5. března 2013

Usual Suspect

Původní plán byl napsat sem jak je den fajn, když si dáte jedno pivko na rychlovku před školou s kamarádem, kterýho jste půl roku neviděli. Ale ne stejně jsem zas vytočená. Přijde mi, že se všechno opakuje, nic nemá smysl (třeba psát do archivu když nikdo neodpovídá), snaha je nedoceněná a tak vůbec. Myslela jsem si, že bude všechno lepší jakmile se oteplí ale není.

Jinak plánuju nějaký změny - chtěla bych novej desing (ale nevím jak dlouho to bude trvat, protože nemám ani ponětí jak by to mělo vypadat), asi nějak nově uspořádat kategorie a pak se uvidí.


sobota 2. března 2013

Meh

Včera jsem si vzpomněla na Vary, úplně z ničeho nic. Ne z nějakého nostalgickýho popudu, dávný křivdy či něčeho podobnýho. Prostě jen tak. Je to jako když stojíte u silnice, po který nejezdí auta a najednou kolem vás přejede porsche (ne že by to bylo tak luxusní, spíš pro přirovnání jak moc neočekávatelné to je). Navíc ještě absolutně nedůležitý věci – rozhovor v Bille jestli koupíme puding, šťouchanec loktem ve spánku, moment když jsme procházeli kolem mysliveckého obchodu naproti lidlu…  Je to zvláštní. Nevím proč se to děje. Někdo se vám holt zadře pod kůži.