Napadlo mě, že já jsem vlastně s nikým a nikdy neměla moc společného. Žádný společný zájmy, společných kamarádů málo (viz co se dělo poslední dobu), společný plány skoro vůbec, ani vyhlídky, cíle, očekávání, ambice a podobně. A tak jsem došla k závěru, že možná nepotřebujeme mít toho tolik společného a může to fungovat. Nikdy se mi vztahy nerozpadly proto, že bychom byli rozdílní. Většinou to byla jiná chyba a úplně někde jinde.
Možná je to jen o tom, jak si lidi sednou. Jak si chtějí sednout a jak chtějí, aby to fungovalo.
Asi se taky přestěhuju na wordpress. Na tom zamykání článků něco bude. . .
Žádné komentáře:
Okomentovat