sobota 25. června 2011

25.6.


Vrátila jsem se, vrátila jsem se i přesto že jsem nechtěla, vyřešila jsem všechno co jsem potřebovala a i když jsme ublížila tak jsem teď šťastná. Vím že by to mohlo znít strašně sobecky a asi to i sobecký je ale já jsem šťastná. Jsem šťastná s člověkem co pro mě znamená svět. Jsem s ním šťastná protože jsem čekala dva a půl roku než jsme spolu mohli byt a teď jsme. Jsem jeho přítelkyně. Zní to strašně divně. Chodíme spolu. Patřím k němu. JÁ K NĚMU PATŘÍM. Poprvý v životě mám dojem že k někomu patřím. Možná dělám unáhlený závěry, jsem si toho vědoma ale asi mi to je jedno. Jsem s ním teď a to je pro mě důležitý. 

Dáme si spolu rum.  Rum naposledy zase rum.





pátek 17. června 2011

17.6


Zase o den blíž. . Ale čemu? největšímu štěstí? největší chybě? největšímu rozhodnutí? Čemu?
Mám za sebou dost nepříjemnou hádku s ním. Týkala se našeho vztahu a jeho možných budoucích vztahů. Skončilo to přesně tak, jak jsem myslela. Hádka až do krve, on odešel já si zakouřila, uklidnila se, a večer mě položil otázku: tak kdy tě mám v pondělí čekat? a bylo po všem… Proč ze všeho vždycky udělám tak dramatickou věc to netušim… Asi proto, že píšu:D
Strašně se bojim co se stane. Jsou věci, ve kterých mám morální zábrany a vim, že je nesmim udělat. A na druhou stranu si říkám, že žiju jen jendou. Jendou a nikdo neví jak dlouho.
Je on můj osud? A co teď?
Nevážím si toho co mám a mám strašně černý svědomí kuli všemu, hlavně kuli tomu jak se chovám vůči jedný osobě…Strašně mě to mrzí a já nevim co mám dělat
Do neděle tu nejsem…

čtvrtek 16. června 2011

16.6.


Už se mi to blíží, v pondělí touto dobrou bych měla vystupovat z busu a měl by na mě čekat ještě se svým myšem. Vůbec t neutíkalo a teď už zbývá jen 96 hodin. Fakt jsem zvědavá jak to dopadne. Strašně se ve mně probouzí moje další já – to neklidný, to, který potřebuje pořád bejt někde na cestě. Dlouho jsme ho umlčovala ale teď dostane odměnu. Nevím jak to dopadne… Nevím.. Nevím co se stane a budu toho pak litovat či ne taky nevím. Prakticky nevím nic, vim že musim ve čtyři vstát a vyjet…



úterý 14. června 2011

14,6,2011

Ještě sedim u kompu a zítra má být úplněk. Už dneska je krásnej měsíc...facebook nefunguje, ne že by mi nějak extra chyběl ale někdo holt používá ke konverzaci jen chat tam takže mám po konverzaci. .

Je to tu mrtvé mrtvé mrtvé....

mrtvé...

středa 8. června 2011

pondělí 6. června 2011

6.6.

Vím nepřibývají články o ničem. Ani básně ani výtvory. Nic. Není můza holt... Chtěla jsem sem dát nějaký to šití ale blogspot nějak nechce brát fotky z webky:/

pátek 3. června 2011

:/

Jo a ty šití těch šatů mi dává pořádně zabrat:/

3.6.2011


Hned na začátek – o víkendu tu nebudu. Vrátím s klasicky v neděli.
Nikam se mi nechce. Nic se mi nechce. V poslední době nemam chuť ani projevovat nějakou fyzickou aktivitu. (chtěla jsem napsat žít ale to by bylo moc morbidní)
Nic se mi nechce. Je mi blbě od žaludku motá se mi hlava, mám vidiny. Buď mě moje svědomí trestá za moje neuvážený chování nebo nevim… Jak řekl jeden člověk – nemoci jsou vždycky od psychiky…Moc jsem to nechápala ale teď vím, že máš pravdu. Nejsem si plně jistá, že to je za to… ale něco na tom bude
OtR se blíží. Už mám sprcháč, soupis věcí a barvu na vlasy. Ručník mi prý půjčí. Včera jsem chytla paniku, co když to není ten, kdo si myslím, že je a zabije mě a podobně. Pak mi došlo, že vlastně nemám ani co ztratit…Uvidíme co z toho bude… Budu se ale pak chtít vrátit?

středa 1. června 2011

1.6.

Dneska je přesně ta noc, kdy se mi nechce spát přestože vim že bych měla. Nechce se mi spát a něco mě táhne pryč, ven…A vim, že budu poslouchat empík a usnu nad ránem až se bude rozednívat a že budu mít ten pocit, kterýmu říkáme bejt nesvůj…A zítra pojedu do města a všichni na mě budou koukat protože budou vědět, že sem nepatřím..