neděle 3. srpna 2014

get a job

Stále chodím do zaměstnání, večer se vracím utahaná a otrávená. Ráno vstávám naštvaná, že tam musím jít.
Serou se do mě, že nemám tržbu. Jak mám mít tržbu když přijde jeden člověk. A ještě větší pecka je, že si myslej, že se z toho zblázním. Ne to fakt ne. Ba dokonce je mi to úplně jedno. Hledám si něco jinýho. Tohle nejde. Myslím, že nechci tak moc. Jen akční práci, kde se bude něco dít a bude co dělat. Je mi dvaadvacet, nemůžu sedět jak pecka jedenáct hodin denně. To je pro důchodce.
Nejsem člověk, co by si špatně zvykal nebo si vymrzoval. V bejvalý práci jsem byla dva roky a zůstala bych tam kdyby se nezkracovaly směny.

Asi zas nastane série stěžovacích článků. Jo a jestli ještě uslyšim slovo tržbička.... vraždím.

Žádné komentáře:

Okomentovat