středa 6. srpna 2014

wish you were here

Tak zejtra mě asi vyhoděj. Ono poslat na někoho mysterák po dvou týdnech ve zkušebce je zvláštní. Ale v týhle firmě asi normální.
Nevadí mi to. Jen se bojím co bude dál když budu bez práce. Jestli na mě něco budou něco zkoušet tak řeknu - tady máte klíče a sbohem. Od pondělka ať si tady dělá šaška kdo chce. Strašně moc bych to chtěla udělat. Ale společnost na mě tlačí s názorem, že si práci neseženu.
Je profláklý, že vyhazujou ve zkušebce. Takže ty mysteráky maj svoje opodstatnění. 

Chci jenom šanci. Jen šanci. Chtěla bych kolem sebe jen slušný lidi, který po mě nebudou házet věci a který budou zdravit.
Zejtra jí možná profackuju, protože ke mě se takhle nikdo chovat nebude. K nikomu by se neměl nikdo takhle chovat.

Chci toho tolik napsat, ale nemám slova jak jsme otrávená.

Mám semínko od papriky v pupíku. Zvláštní.


1 komentář:

  1. jestli jsi tam nespokojená, tak bude jen dobře, když odejdeš ;) páč deptat se takto každý den a chodit z práce naštvaná a psychicky vyčerpaná je to nejhorší, co může být, vím, o čem mluvím :( ... a práce se teď sice hledá blbě (záleží taky v jakém městě), ale najít se dá - slušná, s dobrým kolektivem a taková, která Tě bude bavit, takže nezoufat a bojovat! ;)

    OdpovědětVymazat