Byli kluci, jež jsem milovala a pak se objevili lidi, ke kterým mě to prostě táhlo. Tohle táhnutí je zvláštní věc. Není to snad ani psychická záležitost, ale ani fyzická. Je to něco víc, neco jiného, něco nepopsatelného. Když vás to táhne, nemůžete nic. Když vás to táhne, v hlavě máte tmu. Touha vykašlat se na všechno a všechny, opustit člověka, vykašlat se na dosavadní situace, zavolat si ve dvě v noci taxíka nebo sednout na bus a jet. No možná to je fyzická záležitost podle tý vášně. Po letmým dotyku rukou tam nepřelétávaly jiskry, ale explodovala elektrárna. Dotyčnýho člověka nejde vyhnat jen tak z hlavy, nejde myslet na nic jinýho, nejde nic, žádná smyslupná intelektuální aktivita, nic nic nic.Jednou to skončilo vztahem, který stejně nevyšel, takže tomu nepomohla ani láska, ani táhnutí. Po nepříliš hezkým chování z druhý strany opadlo táhnutí a city nakonec taky. Podruhý jsem to nenechala zajít takhle daleko. Nestalo se vlastně vůbec nic, jen jsem pokaždý byla tři dny mimo. Nakonec se to vyřešilo cestou ,co oči nevidí,.
Zažila jsem to dvakrát. Někomu se to nestane za celej život. A já nevím jestli se mám bát že to přijde znovu nebo se bát, že už to nepřijde vůbec, nebo se na to těšit nebo co mám vlastně dělat
.
Takové táhnutí také znám a právě se mi během několika let osvědčilo, přávě: "Co oči nevidí", někdy je to tak lepší.
OdpovědětVymazatJá teď trpím na nedostatek sexu! Trápení s klukama, hnus! :D
OdpovědětVymazat