Love breaks my bones and I laugh

Vždycky když jdu kouřit na balkon, vezmu si empík a poslechnu si dvě písničky.
Je to takovej malej rituál. Nevnímám tu zimu a všechno okolo. Jen tu hudbu a kouř, co mě obklopuje. A všechno se zdá jiným být, zvláštním.
Přesto se snažim kouřit míň a co nejdřív přestat nebo to omezit jen na hospodu.
Někdy když jsem konfrontovaná s návaly vzteku (ne svejma) myslim na lidi, co jsou v klidu. Co se nevztekaj. Ani když poliju gauč rumem nebo když někam nemůžu přijet.
Kdybych měla děti, pořídila bych jim skoro každý zvířátko, který by chtěly.
L mi včera říkal jestli bych si ho vzala. A já nevím. Pak mi řekl - ale vždyť si chtěla. Řekla jsem, že před říjnem ano. Pak mlčel.