úterý 5. února 2013

On the Road


Dneska jsem odpovídala na otázku jaká je moje nejoblíbenější kniha – On the Road od Jacka Kerouaca. Mám jí vedle postele na nočním stolku od doby, co jsme jí kdysi dostala k narozeninám. Ani to nebylo moc kdysi, vlastně předloni. Přišla mi poštou na západ.
Někdy si vzpomenu. Ne z důvodu ublíženosti, vztahu co nevyšel, či čehokoliv jiného. Spíš z nostalgie.
Přišla jsem na to že ten vztah nebyl prioritní. Hlavní bylo, že jsem se nikoho na nic neptala, sebrala se a jela tři sta kilometrů daleko přes celou republiku. Prostě jsem jeden večer doma oznámila, že jedu a nečekala jsem na povolení, na otázky, týkající se cíle na nic. Tak hustá jsem byla. Bála jsem se jak prase ale přesto jsem jela. Říká se že dospělost je přechod. Já jsem dospěla za tu jednu cestu. 20. června 2010.  To byl asi největší přínos. A zbytek?
Nejde o cíl. Šlo o cestu. 


obrázek je z http://www.pensionrieger.cz/krusne_hory.php

Žádné komentáře:

Okomentovat