pátek 6. ledna 2012

Potápím se do tmy...


Jo dneska večer na kterej čekám. Těšim se až si smíchám víno s kofolou a bude mi všechno jedno – nějakej pravěk, archeo, zbytek školy, osobní život, rezka a všechno. Těšim se až se zrušim a doufám že to nebude ostuda…
Odcházím si vypít denní dávku štěstí, dávku smutných důvodů pro zaťaté pěsti…
A já je mám zaťatý fest. Těžko někomu můžete vysvětlit, že máte-li tušení tak ho prostě máte, nezbavíte se ho a obáváte se toho co se stane. To se nedá vysvětlit. Já mám občas taková tušení a většinou vyjdou.
Už když jsem poprvý řekla, že ho chce tak se měsíc na to projevilo, že je to pravda. A proto tomu věřím. Věřím že se moje tuchy vyplní. A nejhorší je to čekání. To čekání na útok, na který se nelze připravit. Nelze protože jste tři sta kilometrů daleko. 


1 komentář:

  1. Totaci! Malem jsem sem dala i uchylny srdicko (♥), oni si ho zaslouzej :D
    A vic fotek z osmnactin.. mozna... nekdy :D :D

    OdpovědětVymazat