neděle 2. října 2011

Toto je volání o pomoc


Já jsem tady taky. Jen si přijdu jako mizející schránka čehosi co už vyhaslo.

Proč každá odpověď bolí?
Proč každá činnost tolik unavuje?
Proč tělo chce jen spát?
Proč mi nerostou nehty?
Proč mi nepíšeš když tam seš?
Proč už mě nechceš?

Už nesnim o tom jaký to bude až přijedu. Protože ty to taky neděláš. Už nevím jaký to je bejt s tebou, protože to je dlouho. Už nevim jak hřejou slova, protože mě všechny jen studěj. 


1 komentář:

  1. No, s tim spanim se ztotožňuji.
    Zahoď depky, drahá. Dokaď je ještě hezky. V zimě bude hůř...

    OdpovědětVymazat