pátek 7. února 2014

Deleting

Ráno vstávám, jen kvůli tomu, abych celej den neprospala. A že musím jít večer do práce.
Nemám moc chuť k jídlu.
Všechno je takový šedivý. Stejný. Pořád všechno stejný.
Pořád sedíme doma.
Posledních pár týdnů, no vlastně tak měsíc, se mi pořád honí v hlavě ty hnusný věci z pauzy. Nechci na to myslet, nechci, aby se to vracelo. Chci, aby to bylo jako dřív. Aby bylo všechno v cajku.
Teď se do toho přimotal ještě jeden člověk, což mi fakt moc nepřidává.
Všechno je, jak říká babička, posraným navrch.

Žádné komentáře:

Okomentovat