Opustil mě.Jen po roce a půl neměl koule, aby řekl větu - rozcházím se s tebou. Proběhlo to asi nějak jakože ahoj-ahoj-říkals, že napíšeš kdy budeš mít čas-zapomněl jsem-příští týden si přijedu ro zbytek svých věci-dobře. Konec rozhovoru.
Prostě to neřekl. Muselo to vyplynout z toho, že mi v pondělí napsal, že to bude pořád stejný.
Na jednu stranu jsem s tím smířená už od tý pauzy a na druhou si to naprosto nechci připustit. Vždycky když si na něco vzpomenu, snažim se to zaplašit ale nevím jestli to je dobře. Jestli bych tomu neměla dát průchod, obrečet to... Nevím, nechci aby to travlo dlouho. Chci, aby to odešlo co nejdříve. Aby se to zlepšilo, aby mi bylo líp, aby ...
Přístí týden si tam musím dojet pro ty věci. To bude ještě krutý. Vymazat smsky a fotky. A pak přežít až si někoho najde. A pak už to bude dobrý. Snad.
Začala jsem kouřit. Ve 22 letech. Hubnu. A piju.
A nechce se mi přestávat.
Žádné komentáře:
Okomentovat