left Wonderland

Pak přijde chvíle kdy už ani nevíte jestli ještě vůbec něco chcete.
Kdy starý fotky otvíraj starý rány. Pak vám dojde, že ty rány se ani nezahojily. Jen ustoupily do pozadí a někdy se derou ven a hlásej se o slovo.
Protože TADY to celý začlo. Když si čtu ten říjen zpětně, musim si dát panáka. Kolu nemám, piju čistej rum.
Divím se sama sobě jak sem to celý vydržela.
A vím, že bych se v tom neměla hrabat, je to pryč, řekli sme si že to je vyřešený a za náma. A já bych neměla. Ale bude to rok...A už ikdy nic nebude jako dřív.
Nekouřim protože musim. Kouřim protože můžu.