Píseň Beltaine

Jednou jsem klidný, jednou divoký,

A opilý žhavou silou životní,
Jsem mlčenlivý a jsem píseň,
Jsem hřebec běžící k prameni.
Jsem pestrý baldachýn a bujný hodokvas,
Dvojice milenců,lože manželské,
Jsem večerní bouře, srdce bijící,
Jsem cíl dlouhých cest, ruce přátelské
…
Vílo pestrých květů, otevři bránu,
Kováři duší, přistup blíž.
Vítám tě, životní sílo v rozpuku,
Vítám tě, Léto,vstoupit smíš.
Cestuješ světem s náručemi květů,
S dary plození, hojnosti.
Budiž požehnán, svatý čase Beltaine,
Rozpaluješ každou živou duši
Přinášíš sílu a žhavý žár touhy.
Z hlubin do výšin,
Z výšin do hlubin,
Do srdcí všech duší.


Zdroj:
McCoyová Edain: Keltské mýty a magie

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších básní.
Po roce je tu. A já nejdu nikam k ohni:/ Přestože mě to strašně táhne.