Impossible.

Dneska jen pár dojmů z poslední doby:
Chodit z práce v pět, případně šest je fajn.
Venku už začíná bejt hnusně a já pořád nemám nový boty.
Koupila jsem si první peeling na obličej v životě.
Vybírám si skříň.
Teď mi upadlo něco ze zubu.
Nechci k zubaři.
Přijde mi, že jsem taky v impossible situaci:(.

Fake.

Včera mě bejvalej šéf učil základy sebeobrany a řekl mi - Nikdy se nesmíš bát a když zaútočíš, nikdy nesmíš ustoupit.
Jestli bych se ubránila, netuším. Ale vím že se nikdy nesmím bát. Teď tady sedím a nechce se mi zejtra do práce, protože se bojím, že zas něco poseru. Ne že by se tak stalo, ale jak tam jsem krátce neumím poradit lidem, vyhovět jim a nějakým způsobem uzavřít prodej Všichni říkají že se to naučím. Ale já se tak fakt necejtim. Možná je to tím, že se teď všechno sere, respektive se nesere nic, ale všechno je posraným navrch už tak dlouho, že jsem strašně unavená a nevím jak to řešit a jak dál. Říká se, že člověk by se měl držet toho, co umí. Takže já bych se měla vrátit zas doplňovat, za bar, nebo bych měla vyučovat věčně otrávenou náladu, protože v tom sem taky machr.

Happy turtle.

Jsem unavená a jde na mě krize. Dneska jsem se v práci totálně trápila, neutíkalo mi to a pak se navalila kupa lidí, že jsem si ani nestíhala dojít na záchod. Nebavilo mě to. Nevím, co to se mnou je. Přijdu si jak největší nevděčník. Doufám, že to je proto, že mám mít menzes a přijde mi všechno černý.
A nemám šťastnou želvu.
Přitom když skončím, můžu dělat co chci, můžu konečně vařit jak chci. Nemusím už nic a je to skvělý. Zajdu si na víno po práci jen tak, protože můžu.
Možná je to tím, že se tam ještě učím a nevím a na všechno se musím ptát. A lidi se na mě dívaj a radši jdou za někym jiným.
A vůbec.

Interesting.

Vyplňuju dotazníky na vyplnto a poprvý zaškrtávám vzdělání vysokoškolské a pracovní zařazení zaměstnaná, místo student a brigáda.
Je to zvláštní.

ultrarychlý jídlo

Potřebujete koupit čtyři věci (zbytek předpokládám, že každej má doma):
mraženej hrášek (lepší čerstvej, ale je listopad...)
kukuřici v nálevu (nebo taky mraženou)
rejži
sojovou smetanu

Dát vařit rýži. Orestovat cibuli a na plátky česnek, můžeme i chilli papričku (ale nepřehnat jako dneska já). Když je cibulka ok, přidáme hrášek a kukuřici a prohřejeme. Uvařenou rejži přidáme do zeleniny, trochu kari a zalijeme sojovou smetanou podle chuti.
Pokud to budete vařit ve woku, je to za deset minut hotový, než se uvaří rejže člověk se stihne i umejt.
Jo a jídlo není tak vybledlý jak na fotce:D

Teddy bears

rací se mi jeden sen. Jsem v lese a dojdu k domu, do kterýho se nějak přes sklep dostanu. Dům je vevnitř luxusní, je bohatejch majitelů a všude je ochranka, která nehlídá, ale zabíjí. A já se musím schovávat. A potřebuju utýct a nevim jak a kudy. A někdy mě dostanou a někdy ne.

I když... možná se mi to nezdálo a je to jen zdání, že už jsem to někdě viděla.

Dýňová pomazánka

Dýně jede! Dostala jsem menší dýni a recept na pomazánku, která se prý hodí i na topinky, což jsem nezkoušela a asi ani nezkusím, protože nezbyde:D Recept byl původně z masožraveckého přetvořen na vegetariánský, z této podoby jsem ho přetvořila na veganský.

Na pomazánku je třeba:
akorát velká dýně
dvě papriky (já dala žlutý)
česnek

olivový olej
sůl, pepř
kari
citron

Dýni a papriky nakrájíme na kousky, polijeme olivovým olejem a dáme péct, dokud dýně nezměkne - cca 25 minut na 200 stupňů. Česnek nakrájíme na plátky a dáme péct s dýní. Po vychladnutí rozmixujeme a přidáme česnek podle chuti, trochu kari, sůl a pepř. Lze dát i pálivou papričku. Já jsem navíc přidala ještě uzený tofu a sušená rajčata.

Je to fakt epesní jídlo!

Sledovat na FB me můžete ZDE