V pondělí nestátnicuju. Až v srpnu. Jsem blbá, ale nenapadlo by mě, že se na ně musím přihlásit měsíc dopředu. Tak mi byrokratický aparát zrazil vaz. O to více miluju Kafku.
Koukám na serály, učím se na basu, nic nedělám, začala jsem normálně jíst konečně a mám chvilku klid.
Jen se cítím taková nepokojná.
Nestátnicuju. Až v sprnu. Zlomil mi vaz byrokratický univerzitní aparát. Posudky jsou strašný oba. Prý moje vyjádření hraničí s hovorovou mluvou.
Dneska se jedu napít, v sobotu taky. Ze soboty mám strach, ale když to takhle je, vždycky to stojí za hovno. Takže se radši netěšim. Ani nemůžu a ani bych neměla.
Koukám se na princeznu Fantagiro, jím, hraju na basu, koukám na seriály. Chodím do práce. Myslín na věci, na který bych neměla. Toužím.
Před chvílí jsem četla tři stádia schizofrenie - 1. povídáte si s kočkou, 2. povídáte si s kytkou, 3. koukáte jak si kočka povídá s kytkou.
Já koukám jak mluví všechno kolem mě.
Ráno se budím a vzpomenu si na cizince. Pak na bakalářku. Doufám že to odezní. Obojí.
nemám absolutně žádnou motivaci se učit. Od toho posudku. A vím, že to je špatnej přístup, stejně jako tam jít s tím, že to nedám. Kluci v práci a venku mi říkají, že to dám. Tak to dám. Horší už to asi bejt stejně nemůže. Buď mě vyrazej u obhajoby, nebo u zkoušek nebo vůbec. Nevyrazí mě vůbec.
Pak přijde klid. Aspoň na chvíli. Budu nezvěstná čtyři dny. A budu jen pít.
Hodně kouřím. Ale netrestám se. Teď se všechno může. A to je děsivý jak říká B.
Miluju tuhle písničku. Text, melodii, všechno. Vím, že to je rádiovka. Ale už dlouho se mi nic tak nelíbilo.
Milky chance - Stolen dance.
Asi mám novou múzu. Málokdy se mi líbí, co napíšu, ale tohle jo - UTOPIA. Možná je to tím, že k tomu mám osobní vztah. Možná to ani není múza. Jen člověk, kterýho jsem potkala a inspiroval mě k pár věcem, co jsem napsala.
Dneska ráno jsem se vzbudila a chtělo se mi brečet.