středa 2. ledna 2013

2012

Tohle byl asi nejrozporuplnější rok kterej jsem zažila a kterej mě hodně změnil. Dřív jsem byla naštvaná pořád a na všechno. A teď? Já myslím, že je to lepší ale kdo ví:)

leden
Nový rok jsem ,oslavila, na západě. Bylo to s milovanou osobou a bylo to strašný. Nejhorší je, že ani nevim proč a kde byla chyba. Pak přišlo zkouškový a následně vztahový problémy, což se celkem tlouklo. Taky to tak dopadlo… některý zkoušky musím dodělávat ještě letos. Ale napsala jsem pravěk kvůli kterýmu mě málem vyhodili ze školy. Jeden neznámej kluk mi řekl: vidíte slečno, když jste dokázala tohle, tak už dokážete všechno. Milovaná osoba mě začala dost trápit a chovat se nehezky a já jsem byla hloupá.

únor
V únoru se stal přelom. Nastoupila jsem do jednoho auta a absolutně tenkrát netušila že mi to změní život. Rozjel se novej semestr a začalo mrznout. S mámou jsme si uvědomily, že jsme schopný se o sebe postarat i když je zamrzlej odpad, zamrzlá voda a že spolu všechno zládnem. Milovaná osoba mě málem dohnala k alkoholismu.

březen
Vztahová krize vrcholila. Teď bych si nafackovala za to, co jsem si nechala líbit. V čajovně mi jeden kamarád řekl: Vážně tohle chceš? Ten čas co s ním teď ztrácíš už ti nikdo nevrátí. Byl to vlastně jedinej člověk, co mi otevřel oči. Krutě, ale fungovalo to. Už jsem si nenechala všechno líbit.

duben
Otočení vztahový situace. Milovaná osoba začíná litovat svýho chování. Jedeme po druhý k jeho rodičům. Ač si namlouvám že ne, za moc to nestojí. Mám před očima pouze jeho nejlepší kámošku jak s ním spí v jedný posteli. První kafe s L. Vyšetření v nemocnici. Problémy s bakalářkou.

květen
Další schůzky s L. Nikdo se ke mně nikdy nechoval tak hezky jako on. Trochu špatně se mi tomu věří a čekám nějakou nekalost. Nic se neděje. 12.5. tam poprvý spím. Strašně jsme se opili. Chlastali jsme do šesti do rána a pak jsme usnuli v objetí. To bylo všechno. Svou vztahovou situaci řeším pauzou. Začínají se mi otvírat oči. Milovaná osoba přestává být milovanou osobu. Říkala jsem stokrát že nevydržim všechno.

červen
Začínám častěji přespávat u L. Jezdíme se spolu koupat a na výlety. Stále mu říkám, že s ním nechci chodit. Kamarádka mi odjíždí do zahraničí na čtyři měsíce. Dávám další zkoušku kvůli který mě málem vyhodili.

červenec
Trávíme s L. stále víc času. Začala jsem chodit na brigádu a potkala skvělý lidi.

srpen
Mám u L čím dál víc věcí. Jeho kočka mě miluje. A já jí. Na konci srpna mi dochází, že jeho taky. Začínáme spolu oficiálně chodit. Já začínám zase chodit na brigádu. Žádná práce mě nebavila víc. Nechci jít do školy. Na konci měsíce Trutnov. Fakt jsme si to užili. Každej další ročník je lepší a lepší.

září
Začíná škola. Další řešení bakalářky a podobnejch věcí. S L. je to čim dál lepší. Poslední celej tejden v práci. Pak začíná škola a já chodím jen dva dny v tejdnu.

říjen
Škola. Chci do práce víc.

listopad
Škola. Brigádnický pozice zrušili. Jsme bez práce. Za poslední výplatu kupuju dárky na Vánoce. Chci do práce.

prosinec
Škola. Skvělý Vánoce a skvělej Silvestr. Konečně jsme si koupili vodnici. Uvědomuju si, že nejsem tak vytočená jako pořád předtim a mnoho dalších věcí. Láska asi dělá zázraky.

Jo byl to dobrej rok:)

neděle 9. prosince 2012

9.12.

A pak už si jen řikám, kdy si pro mě konečně přijde.

Kdo?
Kdokoliv. Třeba ďábel.
Zakroutil hlavou.
To je to tak hrozný?
Ještě horší.
Proč?
Nevim, kdybych to věděla, něco bych změnila. Stejně nebudu moct spát.
Odešel.
Ona taky. Domů.
Lehla si do postele. Bylo pozdě.
Najednou stál u ní.
Jsem tady. Jak jste si přála.
Otevřela oči dokořán. Stál tam.
Kam půjdem?
Kam jen budete chtít.
Odešla s ním tmavou nocí pryč. Ani nevěděla, že šla. Ráno se vzbudila.
On tam nebyl. A tyran byl taky pryč.

středa 5. prosince 2012

Yours

Byls vedle mě tak dlouho a já jsem tě neviděla.

Zlobím tě hloupostmi a ty se stejně nenaštveš. Teda většinou.
Seš skvělej. Jsi nejlepší chlap jakýho jsem poznala. Poprvý mám pocit, že nejsem já ten tahoun ve vztahu, že se na tebe můžu spolehnout a že se o mě dokážeš postarat. Co víc můžu chtít.
Protože vím, že  s Tebou můžu jít proti celýmu světu.
Chybíš mi už když zamykám, přesto že vím, že se druhej den uvidíme.
Nic se nevyrovná pocitu když se vedle tebe probudim.
Nikdo se nevyrovná tobě.

Tak a dneska mě určitě něčim naštveš:D

středa 14. listopadu 2012

Nebe peklo ráj


Dneska jsem si úplně náhodou vzpomněla na tuhle písničku. A až teď mě došlo jak moc se nám to podobá. Teda podobalo.
nebe peklo ráj…
u nás to bylo spíš ráj nebe peklo..
Nebo já už vlastně nevím, co to bylo. Jen vím, že tahle náhodná vzpomenutí si mě škodí.
Měla jsem oči zasypaný peřím když byl sníh i u nás, přestože u vás byl vždycky nejdříve… no jo Krušný hory..
A teď už nic. Už žádná sbalená taška. Teď už jen tvoje potřeba v sobotních nocích o půl čtvrtý psát mi zprávy, že ti je smutno…

pondělí 12. listopadu 2012

Vlaštovčí

Dlouho tu nic nebylo, já vím... a dneska jen jedna miniatura:

Pozorovala jsem,
vlaštovky krvelačný,
lítající za masem
chci bejt jednou z vlaštovek,
trhat maso z kostí,
hlavně nebýt tím
kdo se jenom postí

Mám náladu na hovno.
Obrázek je z http://www.volny.cz/veterinahk/www%20veterina_soubory/Page700.htm

pátek 19. října 2012

Femme fatale?

Napsals mi. Rozešli ste se. Je ti zle. Nejen kvůli tomu.
A co teď?
A co já s tím?
Věděla jsem to. Věděla jsem, že se ke mě vrátíš, jako poslední tři roky po každým rozchodu. Jen jsem nemyslela, že to bude tak brzo.
Poprvý sem byla vděčná za tu dálku.
Napsals, že si to podělal už se mnou a že si to budeš navždycky vyčítat, že ona byla jen pokus co nevyšel.
Sakra, myslíš si, že můžeš všechno?
Co to má jako bejt? Sex ve městě?

Máš deprese, chci ti pomoct. Ale nemůžu protože nevim jak a ty nechceš.

A já musím myslet na to co se dělo v zimě.
Abych to vydržela...

čtvrtek 11. října 2012

Nepatření vol 2

obrázek -FB - Bydlím u své kočky
Pořád dojíždím na to že nikam nepatřím. Teď už se celkem blíží to že bych mohla odejít. Ale kam? Budu vůbec někde fakt DOMA? Navzdory tomu, určuju tímhle slovem všechna místa kde zrovna spím a nijak mě to netrápí. Pořád jsem někde u někoho v bytě nebo v domě. Jsem typickej víkendovej přespávač. I když, co jsem vypadla z gymplu, tak i přestýdenní. Popravdě řečeno, dřív mě to trápilo víc. Teď si spíš dělám starosti jestli jednou, až to přijde, vůbec vydržim v hrobě na jednom místě. A vlastně není tohle výhoda? Na jednu stranu mě trochu děsí, že za nějakej čas, a už ani ne tak dlouhej si budu muset najít práci a bydlení a ZŮSTAT NA JEDNOM MÍSTĚ. Vydržim to? A co to vlastně znamená bejt doma? A někam patřit? Je to místo? Člověk? Zaměstnání? Hospoda?


A do tý kočičky jsem se naprosto zamilovala!! a do ty písničky už dávno...