Grace

Grace se učí italsky vole:D
A chce bejt slavná.
Má pyžamo s medvídkem od mámy.
Spokojená?:D

Barová turistika

Víkend úspěšně prokalen, ještě že se měnil čas jinak bychom šli v sobotu v pět ráno. Takhle jsme šli jen ve čtyři:D vystřídali jsme tři bary, potkali červenovlasou (to mě mírně rozsekalo), měla jsem dva kebaby s chilim (už nikdy!), a vůbec, byl to skvělej večer.
Včera spontánní úprk do Prahy po té, co mi po vystřízlivění bylo strašně zle. Ne fyzicky:/
Úplnou náhodou jsme našli že ve vagonu je revival Red Hot Chili Peppers. Takže taky pecka. Teď si půjdu na chvíli lehnout a pak k T na víno a snad v týdnu si s L prmluvíme a nějak se to rozsekne. Nanejhůř se to rozsekne už navždycky:(

šavle z vína

Jedu se strašně moc opít.
Mísí se ve mě smutek a lítost, vztek.
V jednu chvíli mám strašnou obsesi mu napsat a ve druhý chvíli mě zachvátí hrdost, která mě přesvědčuje, že ho přeci nechci. A pak na mě padne smutek.
Nemám tu žádný oblečení, šminky jen základní ale co. Po pár panácích mi to bude jedno. Mělo by. Snad bude. Nejedu se reprezentovat, jedu pít.

jedu bojovat proti sytému šavlí z kvalitního vína

Mrtvočasy 2

on the road again

protože pauza je poslední krok před rozchodem

A prostě tak...

Dne 17. dubna když se oteplilo, jsem hodila tento status - venku už jsou zahrádky! nastává čas piva venku, rumu v parku, vodnice na louce, krátkejch šatiček, bot na klínku, nudistickýho pohanskýho křepčení kolem ohně, sexu venku, bramboráků na kameni, chlastání až do rána....

z toho:
pivo venku - splněno
rum v parku - splněno
vodnice - NE
šaty a klínky- splněno 
křepčení - NE
sex venku - NE
bramboráky - splněno
chlastání až do rána - NE

takže jsem měla půl roku a mám toho jen půlku. Děsný.
Zato si pamatuju - práce práce práce, zámek, Praha, práce, práce, práce, práce, zámek, práce, práce....
Divný léto

I live by the river

Opilý pankáči
olizujou se na zastávce
a dál tlustej kluk
na přechodu
bude se mstít
že nemá holku
za deset let
času dost
paní v žlutý mikině
je těžký vzít si sukni
na hajzlech samolepky
a panáka nechci
nedávám nic znát
když nikdo se se mnou nebaví
lidi jako ty to maj těžký
říkal adam

Nine lives

V úterý mi odjíždí kamarád, u kterýho do teď tak úplně nevim, co ke mě cítil. Protože jen kamarádství to asi nebylo, ale o něčem víc těžko říct. Asi by mě to zas tak netrápilo, kdyby bylo jasný, že se vrátí. Ale ono není. Možná odjede a už bude pryč. Na pořád.
Byl to jedinej kamarád ve městě, kde mě lidi nikdy tak úplně nebrali. Možná proto, že tam taky nepatřil a taky tam nikoho jinýho neznal.
Možná jsem jen přecitlivělá, protože mám mít menzes zejtra.
Možná ne.
Možná z mýho života odjíždí člověk, na kterým mi hodně záleželo navzdory krátký době, co jsme se znali.
Protože nikdy nezapomenu jak nás nachytali, že chlastáme v parku a vyfasovali jsme pokutu. Nebo jak jsme v létě leželi ve městě na chodníku u výstaviště. A jak mě vždycky nakládal u Lidlu do auta pujčenýho od táty a jeli jsme přes město sto deset. Jak se mi před ním vyhrnuly šaty a já jsem se ještě nevědomky nakrucovala aby si je prohlíd a on nechápal že mě L takhle pustí ven, když mi kouká půlka zadku. Nakonec se to vysvětlilo:D a jak jsem jeli na McDrive i když mekáč vyslovně nesnášim a já jsem si pak říhla.
Jeden z mála lidí, co mě brali takovou jaká jsem.
Člověk, co mi řek že jsem jedinečná a vůbec ne obyčejná.
Člověk, co mi bude prostě a jednoduše chybět.


mad sin

Jack Daniels and Marlboro Man

Konečně mám volno a nemám o čem psát:/
Bohužel mě večer čeká návštěva restaurantu (takhle říká moje maman hospodě:D) s L a jeho kamarády, kteří mě nejsou ani schopní pozdravit když je potkám ve městě. Říkám-li to L, že tam nechci, že mě berou jako podřadný druh, tak je obhajuje - že mě asi neviděli, neslyšeli nebo že si nepamatují..takový kecy.
Myslim, že dost dobře poznám, kdy někdo naschvál otočí hlavu, aby mě nemusel zdravit a navíc i poznám když se o mě někdo na druhým konci stolu baví a pak si začne šeptat a v lepším případě se ještě hihňat. To fakt není vysněnou náplní mýho volnýho času. Navíc tam bude slečna, která mu stále píše a stěžuje si jak je sama a že si asi bude muset najít ženskou (jo to ho přece nenabaluje to je sranda kdybych nevěděla) takže to bude večer za všechny prachy. No kredit mám a ještě si vezmu knížku, a je mi jedno, že se tam na mě budou blbě dívat. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Jen mě štve, že jsem z toho otrávená a že mám zkažený volno i když vím že by mi to mohlo bejt taky nakrásně u zadnice.
Ještě musím vymyslet, co si vezmu na sebe a musí to bejt pecka. Bohužel už je zima tak se špatně peckovatí, když si nemůžu vzít klíny:/

Jo kdyby vás zajímalo, kdo to tady píše tak úúúdajně (řekli mi to asi čtyři lidi, ač mě se to nezdá) jsem podobná paní ze Spartaka:

No užívejte víkend:)

turtle

Mám nějakou ranní nehezkou náladu. No možná mám zkurvenou. To spíš. Na Fb (fb je mor) se objevily nějaký fotky slečny hokynářky (chápej bývalá). A já vím, že bych se na to neměla dívat ale člověk se tomu zaprvý nevyhne a za druhý je zvědavej, co si budem povídat. Minulej tejden mi A říkal - jsi spokojená? Nejsi? Změň něco. A já bych tak chtěla. Jenže chtít někdy nestačí.

Teď se musím zvednout a jít do práce, příští tejden toho mám udělat mraky.. a nevím nic, nevim jak to stihnu, co se bude dít a vůbec...

Filmy vol1.

Francouzova milenka

Film podle Fowlesovy předlohy. Mám z toho rozporuplný pocit. Film je koncipován jako natáčení příběhů, při kterém se herec představující Charlese zamiluje do herečky hrající Sarah. Celý film se příběhy prolínají a dopadne to zvláštně. Zklamalo mě to. Knížka je lepší. Ale pokud by se našel někdo, kdo by mi to osvětlil, budu jedině ráda.

rok – 1981

Meryl Streep, Jeremy Irons

Anna Karenina

Dlouho mě nic nedojalo, nedostalo, nezaujalo atd jako Anna Karenina. Hlavní hrdinka v podání Keiry Knightley zaujímá od první minuty příběhu. Film má přes dvě hodiny, první hodina je pozitivní, příběh je smyslný, Anna a Vronský se poznávají, jiskří to mezi nimi a následně se zamilují. Aaron Taylor-Johnson mě nejdřív v traileru strašně rozčiloval, nelíbil se mi a nehodil se tam. Ta obarvená kštice a knírek mi přišel naprosto nehodící se ale po skončení filmu jsem si uvědomila, že si ho vlastně ani neumím představit jinak. Druhá část je už potom o nelehké situaci ženy, která v Rusku v 19. století opustila manžela. Rozhodně doporučuji. Navíc pro milovnice módy je to pošušňáníčko:) a ona je TAK KRÁSNÁ.

rok – 2012

Keira Nightley, Jude Law, Aaron Taylor-Johnson

Hra na utrpení 

Rádoby televizní horor, který sice nebyl nic moc, ale postava klauna sedícího v křesle a následně honícího hlavní hrdinku mě dost vyděsila. Možná je to tím, že nesnáším klauny ale tohle bylo fakt děsivý. Navíc pak přišel okamžik rozpáraného potkana a to jsem řekla dost.

rok – 2008

nikdo extra

Co bude příště – I love you Phillip Morris, Cheri, Serge Gainsbourg – heroický život

Fotky jsou z www.kinopoisk.ru,  kfilmu.net