Nastávají otázky co s náma bude dál, on nemůže odejít pryč a já tam nechci žít. Je to třista kilometrů daleko, nikoho tam neznám, je to prostředí, který mi nevyhovuje a to nemyslim nijak zle prostě je tam na mě zima..
Nejvíc mě děsí že tam nikoho neznám, neumim se seznamovat a stejně než si uděláte přítele kterýmu toho řeknete aspoň polovinu tak to nějakou dobu trvá. Já je mám prostě tady a neumim si to představit, neumim… Vim že to je moje chyba protože nemám ráda lidi ale já to prostě neumim, a teď se musim nějak rozhodnout protože stejně to nějak bude a být ve vztahu, kterej asi nemá budoucnost je možná zbytečný. I když kuli němu bych byla v čemkoliv ať by to bylo zbytečný jakkoliv…
Nemám ráda jak na mě jeho kamarádky koukají a už od pohledu mě nemají rády protože si myslí co není pravda…
Přijde mi že tam nikdo nerozumí… nikdo..
Ať ti všechno dopadne dobře.........myslim na tebe;)
OdpovědětVymazat