pátek 25. listopadu 2011

Když není kam odjet a není kam se vrátit


Zase se ocitám v životním nihilismu – nic mě nebaví, nic mi nedělá radost, žádná činnost ani nic materiálního. Nemám hlad tak nejim, nemůžu spát tak nespim. Příští týden mám odjet a strašně se mi nechce.
Synonymum pekla pro mě je přizpůsobení se… Neumim to, a teď musim – ve škole, v osobním životě v práci všude
Pořád po mě někdo něco chce něco očekává do něčeho nutí a já nechci, nechci!
Bože jak já tohle nesnáším…
Ale nemůžu couvnout
Každém si hledá svý kam sebe vrazit…
Je mi pořád zima a špatně, a já vim že to je z nervů a neumim s tim nic dělat a ani nemůžu. Zlobí mě záda, žaludek a tlak.
A venku je hnusně..


2 komentáře: