Pocit sebehnusu se stupňuje. Ovšem zvláštní je, že tuto báseň jsem psala ještě když mi bylo relativně dobře.
Ledový nohy
a na hrudi drn
zahrň mě hlínou
hrň, hrň!
Pařáty zkázy
rozedřou kůži
hniloba a červi
spolu se tu druží
čí je to vina
že tu v hrobě tělo
hnije?
čí je to vina? a to tělo?
čí je?
Žádné komentáře:
Okomentovat